Ženy

Pravidelný stres patří k životu v moderní civilizaci jako slunce a měsíc. Mnozí lidí se s tím naučili žít, nikoliv nadarmo však v důsledku přemíry stresu stoupá i spotřeba antidepresiv, alkoholu či jiných drog. Vysokou daň, jakou člověk platí za stres, jsme však doposud zřejmě stále přesně nevyčíslili. Nová studie naznačuje, že stres negativně ovlivňuje i střevní mikrobiotu - a ta zase naopak negativně ovlivňuje imunitní systém. Situace může zřejmě vést až k autoimunitnímu onemocnění. 

Do prázdninového období vstupují mnozí rodiče s vráskami na čele. Jejich dvouleté nebo tříleté dítě nevzali od září z kapacitních důvodů do státní školky, ale oni už plánují návrat do zaměstnání. Případně mají dítě menší, ale finanční situace rodiny vyžaduje jejich návrat do pracovního procesu. Co teď?

Letos byla zima dlouhá a nástup léta naopak rychlý. Náš organizmus je vyčerpaný a zatížený toxiny. V důsledku toho jsme unavení a zesláblí. Co udělat proto, abychom se zase cítili fit? Máme pro vás několik tipů.

Také se vždy děsíte čísla na vyúčtování za elektřinu? A přitom je tak snadné na energiích ušetřit. Za elektřinu to bývá nejvíce, zejména pokud ji využíváte i k vytápění nebo ohřevu vody. Jelikož ještě nemáme elektrickou energii, která by nezatěžovala životní prostředí, je třeba nad jejím využíváním přemýšlet v širším kontextu, díky čemuž i výrazně ušetříte.

Vztah mezi střevní mikroflórou a mozkem je zřejmě mnohem provázanější, než by se mohlo zdát. Vědci už prokázali, že úprava jídelníčku může například pomoci části pacientů s úzkostmi. Nedávná studie ukázala, že regulace a cílená výměna střevní mikrobioty může výrazně zlepšit symptomy autismu. 

Závažné vrozené poruchy imunity jsou důvodem, proč by děti, které jsou jimi postiženy, neměly být očkovány živými vakcínami. Genetické vyšetření krve, které dokáže odhalit poruchy vývoje imunitního systému u dětí, je naštěstí možné absolvovat v široké síti laboratoří AeskuLab.

Péče o duševní hygienu měla v minulosti mnohdy pramalou pověst, čím více však lidstvo pracuje a hekticky žije ve městech, tím více se mentální zdraví dostává do popředí. Polovina obyvatel světa dnes žije v rozsáhlých urbanizovaných aglomeracích. Do roku 2050 to nejspíše budou již dvě třetiny. Drtivou většinu historie však lidé takto pohromadě nebyli - a naše přirozená touha po přírodě tak dílem zvyšuje i depresi obyvatel měst. Kolik času by však bylo třeba mimo běžný vzhled velkoměsta strávit?

Stres je nedílnou součástí života. Ve zdravé míře může být prospěšný - například když se potkáte se šavlozubým tygrem, adrenalin vám pomůže nejen dostat ze svého těla maximum, ale zároveň zapíše do vašeho mozku celý prožitek, takže si zkušenost ponesete do budoucna. Se zrodem civilizace se však u lidí přístup ke stresu proměnil. A nezdá se, že by se na této skutečnosti mělo něco změnit. Ba naopak. Co kdyby to však změnil lék, který by naši stresovou reakci přepsal? Právě k němu by mohlo směřovat nové odhalení toho, jak se se stresem vypořádávají půdní bakterie.