Často se říká, že pod svícnem je největší tma. V případě hledání nových antibiotik to platí téměř doslovně. Po dlouhých desetiletích usilovného pátrání po nových třídách antibiotik se totiž jeden z nejslibnějších kandidátů ukázal přímo na našem těle – konkrétně v nose. 

Čím dál populárnější léčba mrazem slibuje, že vyléčí astma, revma, depresi, prostě cokoli. Stačí jenom strávit pár minut v extrémním mrazu. Jenže jediné vědecky potvrzené účinky, které kryoterapie zaručeně má, jsou ty nežádoucí.

Pečlivá hygiena pomohla téměř vymýtit množství infekčních onemocnění. Ruce si pravidelně myje téměř každý, přesto se na nich nachází statisíce bakterií. Schovávají se pod nehty, zvlášť umělými.

Můžeme kupovat jen biopotraviny, pěstovat si vlastní zeleninu a pro mléko si chodit přímo k chovateli, přesto bude téměř vše, co jíme, nějakým způsobem geneticky modifikované. Jíme klony, zeleninu zmutovanou i úmyslně ozářenou radiací a vůbec si to neuvědomujeme. S úpravami totiž začali lidé už před 10 tisíci let.

"Modrá je dobrá" za řady okolností, ale rozhodně ne při migréně. Tak by šlo ve stručnosti shrnout výsledky nejnovějšího výzkumu amerických a izraelských lékařů. Právě modré světlo podle nich příznaky migrény zhoršuje nejvíc. Skoro stejně na tom je ale i červené a žluté záření. O něco lepší je bílé světlo, ale překvapivě příznivé účinky má hlavně záření zelené barvy. Že už jste podobné doporučení slyšeli, nebo dokonce vyzkoušeli na vlastní kůži?

Schopnost empatie vykazuje řada živočichů, u lidí je nicméně nadání odečítat cizí pocity neobyčejně rozvinuté a zřejmě stojí za naší schopností konat pro dobro celku. Nejen, že je tedy empatie nutnou podmínkou pro naše každodenní jednání, ale navíc zřejmě umožnila vznik a rozvoj naší civilizace. Jaké mozkové dráhy ale za empatii zodpovídají? A nemohou její normální fungování narušit některé léky? 

S poruchou autistického spektra (PAS) se podle současných statistik rodí jedno až dvě děti ze sta. To je 700 milionů lidí napříč zeměkoulí, s jejichž zaměstnáváním si společnost stále moc neví rady. Jejich potenciál tak zůstává zbytečně nevyužitý.

Pokud potřebuje český pacient Framykoin, může si pro něj zajet do zahraničí. Tam se totiž většinou ocitají léky, které nejsou u nás dostupné. Na vině je systém, který tlačí ceny léků dolů, a farmakologickým firmám nepřináší jejich prodej v Česku dostatečný zisk. Ještě větší problém nastává ve chvíli, kdy některé léky nejsou k dostání ani v zahraničí.