Věrná, hodná, chytrá a zábavná. Když se psychologové ptají mužů, jaké vlastnosti chtějí u své osudové partnerky, zní to skoro jako z pohádky. Úplně stejné, nebo velmi podobné vlastnosti preferují podle vlastních slov u životních partnerů také ženy. Až na to, že skutečnost leží úplně někde jinde. Muži ani ženy například moc nedají na věrnost. U pohádkového prince by se taky nevyjímalo, kdyby vybíral nevěstu podle bohatství. Přesto se ale ukazuje, že zámožnost hraje při výběru partnerky daleko větší roli, než si byl dříve kdo ochoten připustit. To a mnoho dalšího odhalil nový výzkum českých vědců, v jehož rámci můžete odhalit své skutečné preference i vy sami.

Smrtelnost nedává lidem spát už od doby, kdy první hominidé začali o abstraktních principech přemýšlet na afrických pláních. Snaha o dosažení nesmrtelnosti prostupuje magií i alchymií, o starých i nových, východních i západních příbězích nemluvě. Otázka na den vlastní smrti patřila k nejčastějším v antických věštírnách a neméně často se s ní můžeme setkat i v jejich moderních ezoterických a pseudovědeckých verzích. Stejný existenciální zájem pohání také vědecké zkoumání stáří a stárnutí. Kolika let se člověk může skutečně dožít a je nějak lidský věk shora ohraničený?

Nemoci a parazité patří k životu stejně neodlučně jako množení nebo získávání potravy. Ačkoli se to těm čtenářům, kteří zrovna doma leží s chřipkou či nachlazením může zdát poněkud nadnesené, určitě platí, že dnes dokážeme celé řadě patogenů obstojně čelit. Jak ale vlastně dokážeme odhalit nemocné? A jaká nám k tomu slouží vodítka? 

Výběr partnera není žádnou prkotinou – pro nezadané ani pro vědce, kteří jejich tužby a motivace zkouší mapovat. V průběhu času vykrystalizovaly dvě hlavní teorie, na jakém základě si lidé vybírají své druhy. 

Ke studiu genetických stránek rakoviny se váže jedna zásadní potíž. Výzkumníci jsou takřka bez výjimky odkázáni na materiál starý jen pár let. Když vynecháme takové speciality, jako jsou stále se množící tkáňové kultury – nejznámější kulturou rakovinných buněk je zřejmě slavná HeLa, buněčná linie odvozená roku 1951 z nádoru Henriety Lacksové – měkké tkáně se bez konzervace dlouho nezachovávají. 

Určitě jste si již mnohokrát posteskli, o kolik hůř chutnají zimní rajčata v porovnání s těmi letními. Dlouhý transport z teplejších krajů si vybírá svou daň, nemluvě o skladování, které často nemusí být ideální. Dlouhá doba od sklizně na stůl navíc vede k přednostnímu výběru variet s tuhou slupkou, které lépe odolají otlačení, a to bez ohledu na jejich další vlastnosti. Zkrátka, rajčata v zimních měsících nestojí za nic.

Menopauza, klimakterium, nebo česky přechod, je obdobím v životě ženy, kdy ustává menstruace a žena přestává být schopná produkce dalšího potomstva. Ať už přechod a s ním spojené hormonální změny způsobují jakékoli potíže, jedná se o přirozenou součást životního cyklu našeho druhu. O to překvapivější je skutečnost, že ukončení reprodukce dlouho před koncem života je mezi savci raritou. 

"V chemtrailech jsou na hliníku namražené bakterie, z nichž jeden druh je obzvlášť nebezpečný – toxoplasma. Je to mutant, něco mezi virem a bakterií. Té se dá zbavit častým pitím kávy bez mléka během dne, …"