Určitě jste si již mnohokrát posteskli, o kolik hůř chutnají zimní rajčata v porovnání s těmi letními. Dlouhý transport z teplejších krajů si vybírá svou daň, nemluvě o skladování, které často nemusí být ideální. Dlouhá doba od sklizně na stůl navíc vede k přednostnímu výběru variet s tuhou slupkou, které lépe odolají otlačení, a to bez ohledu na jejich další vlastnosti. Zkrátka, rajčata v zimních měsících nestojí za nic.

Menopauza, klimakterium, nebo česky přechod, je obdobím v životě ženy, kdy ustává menstruace a žena přestává být schopná produkce dalšího potomstva. Ať už přechod a s ním spojené hormonální změny způsobují jakékoli potíže, jedná se o přirozenou součást životního cyklu našeho druhu. O to překvapivější je skutečnost, že ukončení reprodukce dlouho před koncem života je mezi savci raritou. 

"V chemtrailech jsou na hliníku namražené bakterie, z nichž jeden druh je obzvlášť nebezpečný – toxoplasma. Je to mutant, něco mezi virem a bakterií. Té se dá zbavit častým pitím kávy bez mléka během dne, …"

Když prší, je to jako by se do jejího těla zapichovaly miliony jehliček. Každý lok sousto ji v krku pálí jako šlehání kopřiv, o koupání v bazénu si může nechat jenom zdát. Rachel Wawricková, jejíž příběh přináší britský server BBC, je jedním ze zhruba třicítky lidí na světě, kteří mají jednu z nejhorších možných alergií – na vodu.

Třebaže se nám to může zdát zvláštní, anatomická stavba velké části savců, včetně našich nejbližších příbuzných, se od lidské v jednom důležitém aspektu liší. Spíše pravidlem, než výjimkou, je mezi savci přítomnost pyjové kosti. Žerty stranou, pyjová kost představuje u druhů, které se její přítomností mohou chlubit, důležitou podporu při pohlavním styku. Její velikost je extrémně různorodá a na první pohled je zřejmé, že kost má za sebou velmi bouřlivé evoluční změny. Proč se ale u některých savců vyskytuje, zatímco jinde chybí? Měl ji i společný předek všech savců? A proč v evoluci člověka vymizela?

Studium lidské únavy se na první pohled může zdát poměrně nudným oborem. Ovšem jen do té doby, než si uvědomíme, jak výrazným faktorem našich životů vlastně je vyčerpání. Aby toho nebylo málo, mentální a fyzický výkon člověka během dne pouze neklesá, ale spíše se proměňuje. 

Není žádným tajemstvím, že úspěchy a neúspěchy ovlivňují víc než jen naši náladu. I ty nejobyčejnější zážitky mají vliv na hladinu hormonů, například pohlavních, nebo adrenalinu, které se účastní složitých drah regulujících stres či imunitní odpověď organismu. Lidová moudrost, že vítězům se hojí rány nejrychleji, tak nemusí být daleko od pravdy.

Glyfosát dokonale likviduje plevel. Proto na něj nedají dopustit i čeští zemědělci a zahrádkáři. Jenže účinný herbicid dost možná způsobuje rakovinu. Evropská komise i české ministerstvo s jeho zákazem váhají, překvapivě ho nechtějí úplně odstranit ani ekologové. Oblíbený herbicid tak zatím zůstává součástí našich životů i jako všudypřítomný postřik českých ulic.