Nemusíte rovnou trpět insomnií, abyste se po ránu trápili tím, že ten spánek dnes v noci "nebyl ono". Dodržovat spánkovou hygienu přitom není těžké a tělo se vám bohatě odmění. Na co si tedy dát večer pozor? 

Šikana na pracovišti je čím dál častější jev, zkušenosti s ní má téměř čtvrtina osob a dvě třetiny obětí jsou šikanovány déle než rok. To už před pár lety ukázal výzkum společnosti STEM/MARK. A situace se nezměnila ani dnes. Doba, ve které žijeme, je orientovaná na výkon a výsledky, což mnohdy vyvolává stres a atmosféra na pracovišti se tak rozhodně nedá považovat za příjemnou. Zkrátka ideální prostředí pro vznik šikany.

Hormon adrenalin má v lidském těle nezastupitelné místo. Díky němu zvládáme stresové situace, překonáváme strach a nebezpečí. Jindy ho zase vyhledáváme dobrovolně, například při provozování extrémních sportů nebo sledování hororů. V každém případě ale platí všeho s mírou. Adrenalin se totiž vyplavuje i při psychickém stresu, a pokud s ním bojujeme dlouhodobě, zaděláváme si na řadu zdravotních problémů.

Pravidelný stres patří k životu v moderní civilizaci jako slunce a měsíc. Mnozí lidí se s tím naučili žít, nikoliv nadarmo však v důsledku přemíry stresu stoupá i spotřeba antidepresiv, alkoholu či jiných drog. Vysokou daň, jakou člověk platí za stres, jsme však doposud zřejmě stále přesně nevyčíslili. Nová studie naznačuje, že stres negativně ovlivňuje i střevní mikrobiotu - a ta zase naopak negativně ovlivňuje imunitní systém. Situace může zřejmě vést až k autoimunitnímu onemocnění. 

Letos byla zima dlouhá a nástup léta naopak rychlý. Náš organizmus je vyčerpaný a zatížený toxiny. V důsledku toho jsme unavení a zesláblí. Co udělat proto, abychom se zase cítili fit? Máme pro vás několik tipů.

Vztah mezi střevní mikroflórou a mozkem je zřejmě mnohem provázanější, než by se mohlo zdát. Vědci už prokázali, že úprava jídelníčku může například pomoci části pacientů s úzkostmi. Nedávná studie ukázala, že regulace a cílená výměna střevní mikrobioty může výrazně zlepšit symptomy autismu. 

Péče o duševní hygienu měla v minulosti mnohdy pramalou pověst, čím více však lidstvo pracuje a hekticky žije ve městech, tím více se mentální zdraví dostává do popředí. Polovina obyvatel světa dnes žije v rozsáhlých urbanizovaných aglomeracích. Do roku 2050 to nejspíše budou již dvě třetiny. Drtivou většinu historie však lidé takto pohromadě nebyli - a naše přirozená touha po přírodě tak dílem zvyšuje i depresi obyvatel měst. Kolik času by však bylo třeba mimo běžný vzhled velkoměsta strávit?

Stres je nedílnou součástí života. Ve zdravé míře může být prospěšný - například když se potkáte se šavlozubým tygrem, adrenalin vám pomůže nejen dostat ze svého těla maximum, ale zároveň zapíše do vašeho mozku celý prožitek, takže si zkušenost ponesete do budoucna. Se zrodem civilizace se však u lidí přístup ke stresu proměnil. A nezdá se, že by se na této skutečnosti mělo něco změnit. Ba naopak. Co kdyby to však změnil lék, který by naši stresovou reakci přepsal? Právě k němu by mohlo směřovat nové odhalení toho, jak se se stresem vypořádávají půdní bakterie.