Žít zdravěji, zhubnout, pravidelně cvičit... To jsou nejčastější předsevzetí, která si dáváme
na Nový rok a která jsou většinou nejpozději v březnu pryč.

Obvykle naše dobré úmysly  ztroskotají na tom, že chceme rychlou změnu a volíme razantní úpravu svého životního stylu – hladovíme a cvičíme až do roztrhání těla. Bohužel, jdeme na to špatně a navíc nezdravě. Ať už máme v plánu zhubnout, nebo prostě jenom neztloustnout a přitom se cítit fyzicky i psychicky fit, hlavní roli tady hraje rovnováha mezi příjmem a výdejem energie.

Paní Lenka, například, si do nového roku předsevzala, že ozdraví svůj životní styl a začne se pravidelně hýbat. Nemá sice nadváhu, ale poslední rok začala náhle přibírat, a proto si řekla, že to musí zastavit. Cesta k úspěchu paní Lenky není až tak složitá, stačí, když bude dodržovat několik zásad zdravého životního stylu, jehož alfou a omegou je rovnováha mezi přijatou a vydanou energií.

Energetické rovnováhy ovšem nedosáhneme hladověním ani každodenním cvičením. Energii přijímat musíme, ale musíme ji zároveň i vydávat, a to v přiměřeném množství. Pro správnou činnost organizmu je příjem energie nutností – potřebujeme ji pro bazální metabolismus, zajišťující základní tělesné funkce (termoregulaci, dýchání, srdeční aktivitu, činnost nervové soustavy a všech vnitřních orgánů).

Zdrojem energie pro lidský organizmus je obecně potrava. „Při sestavování jídelníčku je důležité sledovat energetickou hodnotu jednotlivých potravin. Pomůže nám značení GDA, které poskytuje spotřebitelům informaci o množství energie obsažené v jedné porci dané potraviny a také o tom, jaký podíl energie tvoří tato jedna porce z doporučeného denního příjmu,“ radí Tamara Starnovská, vrchní nutriční terapeutka Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou v Praze.

Aby naše zdravá novoroční předsevzetí měla smysl a naději, kromě jídelníčku musíme vylepšit i pohybové aktivity. Po Novém roce se sice všechna fitka zaplní nadšenými cvičenci, jenže toto nadšení převážnou většinu z nich brzy opustí. Přitom člověk, který se pravidelně hýbe, hned tak neonemocní, i ve vyšším věku se dokáže o sebe sám postarat a má dobré nálady na rozdávání. Aktivní životní styl ocení zejména srdce, protože pravidelný pohyb zlepšuje krevní tlak, má pozitivní vliv na hladinu cholesterolu v krvi a také chrání před vznikem osteoporózy. Právě pravidelný pohyb je však kamenem úrazu současné populace – v tomto směru má většina z nás velké rezervy a má co zlepšovat.

Třeba jako paní Lenka, která se kromě rekreační jízdy na kole o víkendu s rodinou žádné jiné pohybové aktivitě pravidelně nevěnovala. Do pohybových aktivit se sice započítávají i domácí práce, případně výdej energie spojený se zaměstnáním (poštovní úřednice má ve srovnání s úřednicí sedící osm hodin u počítače naprosto jiný výdej energie), přesto hraje nejdůležitější roli při vydávání energie aktivní pohyb. Jeho množství a intenzitu si totiž každý může zvolit s ohledem na své individuální potřeby. „Aktivní pohyb neznamená chodit denně do fitka a cvičit tam až do vyčerpání sil. U začátečníků se počítá i procházka, ovšem alespoň třicetiminutová a každý den. Nicméně lepší je cvičit pravidelně tři dny v týdnu alespoň hodinu a dostatečně intenzivně,“ říká specialista na výživu sportovců Ing. Petr Havlíček.

Paní Lenka se rozhodla pro aerobik (jednou týdně 45 minut, tj. 450 kcal vydané energie)
a posilování na strojích (2 hodiny týdně, tj. 840 kcal vydané energie). Kolik energie vydáme, tolik jí můžeme přijmout…

 Jak to ale spočítat, když nedokážeme zohlednit bazální metabolizmus a vyčíslit energii spotřebovávanou při práci, nesportovních aktivitách ani sportu? Na webových stránkách www.gda.cz a www.nutricnibublina.cz je interaktivní nástroj »Porovnejte si svůj výdej a příjem«, který umí spočítat individuální výdej energie a porovnat ho s energetickým příjmem vypočteným na základě obvyklého jídelníčku.
 
Kalkulátor vyhodnotí celkový výdej i příjem energie a ukáže, jestli svůj limit doporučeného denního množství překračujeme nebo ne a jestli je náš energetický výdej v rovnováze s příjmem. Jaký by tedy měl být výdej a příjem energie paní Lenky? Nejprve spočítáme výdej energie a na základě tohoto výpočtu získáme informaci o optimálním energetickém příjmu.

Jídelníček paní Lence by měl dodat kolem 2000 kcal denně. Právě této hodnotě denního energetického příjmu odpovídá značení GDA, a tak z výrobků značených GDA paní Lenka snadno pozná, jaký podíl doporučeného denního množství energie spotřebuje konzumací jedné porce toho kterého výrobku. Příklad vyváženého jídelníčku paní Lenky (cca 2000 kcal):

Snídaně
sendvič (2 plátky tmavého chleba Toastip, 20 g margarínu, 40 g drůbeží
šunky, ledový salát, kapie), multivitamínový nápoj Jupí (250 ml)

Přesnídávka
 bílý jogurt (150 g), Nestlé Müsli s tropickým ovocem (30 g), mandle (10 g)

Oběd
losos (120 g) v bazalkové omáčce (15 g šalotky, 15 ml polotučného mléka,
3 g česneku, 20 g tvrdého sýra, 10 g olivového oleje, bazalka) s pečeným
bramborem (250 g) a restovanou zeleninou (150 g mrkve, kukuřice,
zelených fazolek a cukety, 5 g oleje)

Svačina
Penam Cereální koláč s jablečnou náplní (1 ks, 65 g)

Večeře
kuřecí nudličky (90 g) na pórku, dušená rýže Uncle Ben´s (60 g syrové)