Vynalézavost 'obchodníků s hubnutím' je obdivuhodná. Nové pasti, které číhají na peněženky lidí toužících zhubnout, se objevují s železnou pravidelností. Za jednu z nich označili ve čtvrtek čeští obezitologové dietu na základě genetického vyšetření. Zda skutečně funguje, podle nich není vůbec ověřené, přestože se firmy, které ji prodávají, chlubí vědeckými podklady. 

Příliš práce škodí, to je známý fakt. Víte však, co přesně s vámi udělá přepracování? Pokud dlouhodobě pracujete víc, než je záhodno, ohrožujete tím mimo jiné své srdce. Pokud pracujete přes 55 hodin týdně, riziko koronárních onemocnění nebo infarktu stoupá o 10 až 33 procent, varují vědci z londýnské univerzity UCL.

Návrat z dovolené bývá hrozný šok, ať už se vám rekreace povedla či ne. Pokud vše šlo podle plánů a odpočinek byl ukázkový, skok zpátky do každodenní pracovní rutiny může být silně traumatizující. A co teprve když se vám dovolená vůbec nepovedla a z dovolené jste si přivezli kruhy pod očima? Máme pro vás pár tipů, jak návrat z rekreace přežít ve zdraví. 

Pokud vás trápí chutě, tak určitě ne na tvaroh jako spíš na čokoládový dort, že? Když si ho budete dlouho odpírat, jakmile se k němu dostanete, s největší pravděpodobností se jím přejíte. Tím spíš, když nebude z kvalitní a výrazné čokolády. Problém přitom není v dortu jako takovém, ale spíše v tom, jak o něm uvažujete. Lidé se totiž zpravidla nepřejídají proto, že je jídlo vynikající, ale naopak proto, že není dost dobré. Nevěříte?

Někdo se vzbudí v pět ráno, polednem prosviští jako rybička a únavou padne do postele okolo deváté hodiny večer. Sedí to na vás do posledního puntíku? Nebo jen nevěřícně kroutíte hlavou? Možná si naopak raději přispíte, z peřin se vyhrabete před polednem a do postele zaplujete až ve tři ráno. Pokud člověka nenutí okolnosti k něčemu jinému, s velkou pravděpodobností se zařadí do některé z těchto dvou skupin. Denní rytmy to jsou tak odlišné, že se jim dostalo i lidového pojmenování. Ranní ptáčata jsou skřivani, pozdní spáči naopak sovy. 

Každý z nás stráví spánkem života, a přesto mu téměř nerozumíme. Na první pohled by se mohlo zdát, že při něm mozek odpočívá stejně pokojně jako tělo. Nic však není dál od pravdy! Centrální část lidské nervové soustavy se při něm dostává do stavu charakteristického střídavým vypínáním a zapínáním různých částí mozku. Nejnápadnější je zřejmě střídání REM fází, při kterých se pod zavřenými víčky rychle pohybují oči a nám se zdají sny, s fázemi non-REM, které jsou daleko klidnější. Ve skutečnosti je ale celý průběh nočního odpočinku ještě složitější a neurovědci ho teprve začínají chápat.

Přírodní medicína a s ní i aromaterapie se dostává do módy. Třeba Francouzi léčbě s pomocí esenciálních olejů v poslední době vyloženě propadli. Aromaterapie podle svých zastánců pomáhá s širokým spektrem problémů, od nachlazení, přes stres až po bolesti hlavy. Řada lékařů ovšem tvrdí, že vliv vonných látek na zdraví člověka se přeceňuje a aromaterapie ve skutečnosti neléčí. 

Jediná kapka krve by měla brzy pomoci odhalit biologický věk osob. Vědci z londýnské King's College přišli s jednoduchým testem, pomocí něhož je možné zjistit, jak rychle daná osoba stárne, jaký je biologický věk orgánů určených k transplantaci či jaká jsou v případě transplantace rizika. Do budoucna by také možná mohl test pomoci odhalit, kdo má vyšší předpoklady k Alzheimerově chorobě, píše italský deník Corriere della Sera.