Věda

Strava matky v těhotenství může ovlivnit tvarování mozkové kůry a slovní inteligenci potomka v jeho dospělosti.

Pandemie covidu-19 utvrdila mnoho žen v tom, že nechtějí mít děti - doba je nejistá, životní náklady rostou a bezdětný život přináší méně stresu. Jen ve Spojených státech byla loni porodnost nejnižší od roku 1979. Ženy, které neplánují děti, si většinou vystačí s kariérou, koníčky a psem či kočkou jako plnohodnotnou náhradou.

Práce z domova narušila naši denní rutinu, stres a neustálá životní nejistota se podepsaly na kvalitě našeho nočního spánku. Pandemie Covidu-19 tak s sebou přinesla i pandemii nespavosti. Problém je tak vážný, že vědci pro tento stav dokonce vymysleli speciální termín - koronasomnie, případně covid-somnie.

Rady, že jedna dvě sklenky alkoholu denně neškodí, jsou rozšířené. Zejména těhotné ženy by jim ale neměly naslouchat a dodržovat nejen "suchej únor", ale "suché těhotenství". Nová studie dospěla k varovným závěrům.

Hormon adrenalin má v lidském těle nezastupitelné místo. Díky němu zvládáme stresové situace, překonáváme strach a nebezpečí. Jindy ho zase vyhledáváme dobrovolně, například při provozování extrémních sportů nebo sledování hororů. V každém případě ale platí všeho s mírou. Adrenalin se totiž vyplavuje i při psychickém stresu, a pokud s ním bojujeme dlouhodobě, zaděláváme si na řadu zdravotních problémů.

Pravidelný stres patří k životu v moderní civilizaci jako slunce a měsíc. Mnozí lidí se s tím naučili žít, nikoliv nadarmo však v důsledku přemíry stresu stoupá i spotřeba antidepresiv, alkoholu či jiných drog. Vysokou daň, jakou člověk platí za stres, jsme však doposud zřejmě stále přesně nevyčíslili. Nová studie naznačuje, že stres negativně ovlivňuje i střevní mikrobiotu - a ta zase naopak negativně ovlivňuje imunitní systém. Situace může zřejmě vést až k autoimunitnímu onemocnění. 

Vztah mezi střevní mikroflórou a mozkem je zřejmě mnohem provázanější, než by se mohlo zdát. Vědci už prokázali, že úprava jídelníčku může například pomoci části pacientů s úzkostmi. Nedávná studie ukázala, že regulace a cílená výměna střevní mikrobioty může výrazně zlepšit symptomy autismu. 

Péče o duševní hygienu měla v minulosti mnohdy pramalou pověst, čím více však lidstvo pracuje a hekticky žije ve městech, tím více se mentální zdraví dostává do popředí. Polovina obyvatel světa dnes žije v rozsáhlých urbanizovaných aglomeracích. Do roku 2050 to nejspíše budou již dvě třetiny. Drtivou většinu historie však lidé takto pohromadě nebyli - a naše přirozená touha po přírodě tak dílem zvyšuje i depresi obyvatel měst. Kolik času by však bylo třeba mimo běžný vzhled velkoměsta strávit?