Věda

Od pití chemikálií až po falešnou léčbu rakoviny. Sociální sítě jsou plné „zázračných“ receptů, které mají jediný cíl- váš účet. Ponořte se do psychologie dezinformací a zjistěte, jak poznat prodejce falešné naděje, kteří na vašem zdraví pouze vydělávají. 

Challenger Deep už není jen nedotčenou svatyní vědy. Fascinující objevy unikátních organismů dnes střídá smutný pohled na lidské znečištění. Co všechno skrývá nejhlubší bod naší planety?

Cesta do nejhlubší jeskyně planety začíná úzkou štěrbinou vysoko v horách a končí v hloubce přes dva kilometry. Expedice se musí vypořádat se stoprocentní vlhkostí a extrémně nízkými teplotami. Podívejte se na příběh objevitelů, kteří v jeskyni Krubera našli unikátní ekosystém, o němž svět dříve neměl tušení.

Proč nedokážete odložit telefon, i když vás obsah na displeji už dávno nebaví? Odpověď leží v náhodných odměnách a evolučním nastavení našeho mozku. Přečtěte si, jak dopamin reaguje na nečekaný úspěch a proč nás evoluce naprogramovala tak, abychom raději klovali do prázdných tlačítek, než abychom si užívali přítomný okamžik.

Trápili vás ve škole rýsováním úseček a počítáním úhlů? Možná jste měli pocit, že geometrie je jen zbytečný předmět pro pár vyvolených. Ve skutečnosti je to ale architektura našeho života. Od parkování auta přes moderní videohry až po tajemství lidské krásy- geometrie ovládá vše, co vidíme a děláme. Proč je tato tisíce let stará věda důležitá a jak vám její principy denně pomáhají?

Věděli jste, že vaše novoroční předsevzetí číst více knih může být tím nejdůležitějším rozhodnutím pro vaše zdraví? Vědci z Yaleovy univerzity potvrdili, že pravidelní čtenáři žijí v průměru o 23 měsíců déle. Ponoření se do příběhu totiž v mozku vyvolává stav podobný meditaci, který nás chrání před stresem, osamělostí i kognitivním úpadkem. Zjistěte, co se děje s vaším tělem a myslí, když listujete stránkami oblíbeného románu.

Máte pocit, že tělo a duše jsou nerozlučný celek? Když se podíváte na vědu, filozofii i lidské příběhy, zjistíte, že rozdíl mezi tělem a tím, co za něj považujeme my, je hluboký  a možná i trochu tajemný.

Jak vznikly první hvězdy, když byl vesmír příliš horký na to, aby se plyn mohl zhustit? Odpověď se skrývá v první molekule vesmíru – hydridu helia. Nový experiment německých fyziků ukazuje, že tato zapomenutá částice byla mnohem důležitější, než jsme si mysleli.