stres

Možná vás překvapí, že s bolestmi hlavy vám často nepomůže neurolog, ale odborník z úplně jiného oboru. Bolest hlavy totiž nemusí souviset jen s migrénou nebo nedostatkem tekutin. Příčina může být mnohem méně zřejmá a přitom zásadní.

Koupel plná pěny, svíček a klidu má své kouzlo. Ale pokud jde o zdraví a hygienu, sprcha vítězí na celé čáře a nejen proto, že ušetří čas i vodu.

Není žádným tajemstvím, že vánoční svátky jsou stresující. Americká psychiatrická asociace (APA) loni provedla průzkum mezi více než 2000 dospělými a z nich až 41 procent uvedlo, že u nich v tomto období narůstají obavy. Letos 31 procent lidí očekává, že budou ještě vystresovanější než loni. Důvodů je mnoho: společenské povinnosti, starosti s dárky, napětí v rodině, problémy s cestováním, finanční obavy - ten seznam by mohl pokračovat. List The New York Times (NYT) proto požádal odborníky, aby dali dohromady seznam doporučení, jak se během Vánoc vyhnout přehnanému stresu.

Je vaší metou být výkonní a zvládat toho víc než ostatní? Zprvu ochutnáte možná opojné chvíle rozlítanosti a uspokojení z toho, co vše zvládáte. Postupem času ale přijde únava a kruté přiznání si, že "devatero řemesel, desáté bída". Klesá kvalita vaší práce. I života. Proč?

Půlhodinka na čerstvém vzduchu umí zázraky. Musíte ale do přírody vyrážet pravidelně, nejlépe každý den. Naučíte se tak vypnout a už po pár dnech se budete cítit klidnější. 

Má meditace jen placebo efekt, nebo se za ní skrývají i vědecké argumenty? Americký autor a neurovědec Joe Dispenza určitě není první, ale je jeden z mála, který umí princip tohoto odpojování mozku od stresové reality vysvětlit vědecky a zároveň srozumitelně.

Hormon adrenalin má v lidském těle nezastupitelné místo. Díky němu zvládáme stresové situace, překonáváme strach a nebezpečí. Jindy ho zase vyhledáváme dobrovolně, například při provozování extrémních sportů nebo sledování hororů. V každém případě ale platí všeho s mírou. Adrenalin se totiž vyplavuje i při psychickém stresu, a pokud s ním bojujeme dlouhodobě, zaděláváme si na řadu zdravotních problémů.

Pravidelný stres patří k životu v moderní civilizaci jako slunce a měsíc. Mnozí lidí se s tím naučili žít, nikoliv nadarmo však v důsledku přemíry stresu stoupá i spotřeba antidepresiv, alkoholu či jiných drog. Vysokou daň, jakou člověk platí za stres, jsme však doposud zřejmě stále přesně nevyčíslili. Nová studie naznačuje, že stres negativně ovlivňuje i střevní mikrobiotu - a ta zase naopak negativně ovlivňuje imunitní systém. Situace může zřejmě vést až k autoimunitnímu onemocnění.