Zkuste někdy pozorovat své dýchání. Mnoho lidí je překvapeno ve chvíli, kdy řeší problémy se zády, zažíváním nebo s bolestmi hlavy, prohlášením fyzioterapeuta nebo lékaře: "Vždyť vy skoro nedýcháte!" Mělké, povrchní dýchání udržuje tělo jen tak tak naživu. Správné dýchání naopak masíruje vnitřní orgány, udržuje zdravou a rovnou páteř a dostatečně okysličuje mozek.

Vodě s citronem se přisuzují téměř magické účinky. Je tomu ale skutečně tak? Ovlivní popíjení tohoto nápoje naši hmotnost? 

Jednoduše řečeno, když vás začne omezovat na běžném životě. Když vám vezme radost ze života a spánek. A trvá déle než… a i tohle je u každého jinak. Někomu se na zdraví projeví už dvoutýdenní soustavný stres, další se začne hroutit po půl roce. Naše tělo volá o pomoc a ukazuje nám, že stresu je na nás už příliš různými příznaky.

Vitamín D je znám jako vitamín, který tělo nejlépe získává ze sluníčka. Jeho nedostatek může způsobit křehkost kostí, deprese, úzkosti a snižuje imunitu. Podle nejnovějších vědeckých poznatků je vitamínů D několik druhů, pro člověka a využitelnost je však důležitý stále ten jeden jediný – přesněji tedy – vitamín D3.

Pravidelný stres patří k životu v moderní civilizaci jako slunce a měsíc. Mnozí lidí se s tím naučili žít, nikoliv nadarmo však v důsledku přemíry stresu stoupá i spotřeba antidepresiv, alkoholu či jiných drog. Vysokou daň, jakou člověk platí za stres, jsme však doposud zřejmě stále přesně nevyčíslili. Nová studie naznačuje, že stres negativně ovlivňuje i střevní mikrobiotu - a ta zase naopak negativně ovlivňuje imunitní systém. Situace může zřejmě vést až k autoimunitnímu onemocnění. 

Vztah mezi střevní mikroflórou a mozkem je zřejmě mnohem provázanější, než by se mohlo zdát. Vědci už prokázali, že úprava jídelníčku může například pomoci části pacientů s úzkostmi. Nedávná studie ukázala, že regulace a cílená výměna střevní mikrobioty může výrazně zlepšit symptomy autismu. 

Lék na nesmrtelnost slibovali obchodníci s deštěm lidstvu nejspíše v každé době. Skupina vědců, kteří vyvíjejí různé terapie na prodloužení života, se však dušuje, že jejich přístup má poněkud vyšší šanci na úspěch. Moderní metody genové analýzy a editace totiž v posledních letech výrazně zvýšily naše povědomí o možných klíčových procesech stárnutí. Nyní přichází i první výsledky jednoho z léků, který nám věk může prodloužit. Po ročním testu na lidech však lze zatím jen říct tolik, že zatím nikoho nezabil.

Nějaký druh úzkostného stavu si dnes prožije až třetina populace. Lékařská věda však dnes nabízí jen omezené možnosti léčby - typicky terapii nebo psychofarmaka. Nová studie si posvítila na to, zdali může napomoci i úprava jídelníčku. Ukázalo se, že zlepšení vztahu mezi střevní mikroflórou a stavem mysli může pomoci alespoň části pacientů.