Františka Zeminová byla jednou z nejvýraznějších tuzemských žen 20. století. Tato inteligentní a statečná dáma a jedna z našich prvních političek byla velkou bojovnicí za práva a lepší sociální podmínky žen. A také bytostnou demokratkou, jíž komunistický puč v roce 1948 tragicky zasáhl do života. Už na podzim 1949 ji komunisté zatkli a v roce 1950 odsoudili ve vykonstruovaném procesu k mnoha letům vězení.

Se zvrtnutým kotníkem a sádrou na noze přiběhl před čtyřiceti lety lékař Pavel Ventruba na porodní sál ve Fakultní nemocnici Brno, kde žena porodila první dítě po umělém oplodnění v tehdejším Československu a v celé střední a východní Evropě. Ventruba ČTK řekl, že to byl chlapec a po porodu zavládla velká radost.

Anna Bayerová byla historicky druhou promovanou lékařkou z českých zemí. Vystudovala ve Švýcarsku, toužila se však vrátit domů. Jenže zákony v tehdejším Rakousku jí nedovolily působit v oboru. Hrdá a inteligentní žena tak celé dekády putovala po světě a do Prahy se natrvalo vrátila až ve zralém věku. Od narození Anny Bayerové dnes uplynulo 170 let.

Před 209 lety byl v bitvě u Göhrde nedaleko Lüneburgu těžce zraněn pruský voják August Renz. Teprve tehdy vyšlo najevo, že šlo o dívku Eleonore Prochaskovou, která se jako dobrovolnice zapojila pod falešným jménem do bojů proti Napoleonovi. „Postupimská Johanka z Arku“ se pak stala hrdinným symbolem vlastenců, nacionalistů, válečníků, komunistů i feministek.

Učitelka, politička a feministka Františka Plamínková se výrazně zapsala do naší historie. Měla podíl na tom, že ženy získaly volební právo a učitelky mohly zakládat rodiny. Za první republiky se také snažila zlepšit podmínky a šance žen v tehdejší společnosti. Odvážnou osobnost a bytostnou demokratku nacisté 30. června 1942 zavraždili na kobyliské střelnici.

Pro krásu se musí trpět, říká staré rčení. Své o tom věděli už ve středověku, tedy ještě dřív, než přišly do módy korzety. Špičaté, kožené boty - známé jako poulaines - sice byly v Británii 14. století módním hitem, způsobovaly však svým nóbl nositelům bolestivé vbočení palce. 

Vojáci v zákopech první světové války si prošli peklem. Daleko od rodin a přítelkyň přebývali ve špíně, vlhku, o hladu a s věčným strachem o život. Radost jim mnohdy dělaly jen erotické pohlednice, kterými se mohli kochat, nebo ještě častěji - vyměnit je za cigarety nebo jiné nedostupné zboží.

Před 140 lety zavraždili ruští anarchisté cara Alexandra II. Za atentátem stála žena, která se v Sovětském svazu později stála národní hrdinkou.