Myslíte si, že mor patří jen do kronik? Omyl. Ročně se jím nakazí až tři tisíce lidí. Pravda, sice většina z nich pochází z Afriky nebo Asie, ale pár desítek případů se vyskytuje každý rok ve vyspělých západních zemích. Stejně jako třeba zarděnky nebo černý kašel. Právě ten po letech opět zažívá svůj boom. Jaké další zdánlivě vymýcené nemoci stále přežívají?

Lidí mohou sahat po kole z různých důvodů - zdravím počínaje a snahou o šetření životního prostředí konče. V italském městečku Massarosa je k tomu může vést i finanční odměna. Radnice bude platit lidem, kteří místo auta pro cestu do práce zvolí kolo, příjemnou odměnu až 600 euro (přes 16 tisíc korun) ročně. 

Pokud se u starších lidí mění smysl pro humor a smějí se nevysvětlitelným věcem, je to často známka blížící se demence. Tvrdí to studie britských lékařů, která vyjde v odborném magazínu Journal of Alzheimer's Disease.

Bezlepková dieta je jednou z nejpřísnějších úprav stravovacích návyků, se kterými se můžeme běžně setkat. Její obtížnost nevyplývá ani tak ze širokého spektra "zakázaných" potravin, jako spíše z jejich charakteru. Jde totiž o nejzákladnější složky evropské kuchyně – potraviny, jejichž základ tvoří běžné obilniny jako pšenice, oves a žito.

Máte rádi sýry? Možná nejste jen labužníci, ale trpíte závislostí. Sýry totiž díky svému složení působí na mozek jako droga.

Pokud nejste příliš spokojeni s tuzemskými poměry, máme pro vás dobrou zprávu. Na světě existují místa, kde se žije déle a v podstatě i lépe. Žebříček "ideálních" zemí sestavilo Světové ekonomické fórum, které na rozdíl od podobných seznamů nepracovalo jen s údaji o celkovém bohatství jednotlivých zemí, ale i s informacemi o zdraví populace.  

Vysocí lidé to mají v životě jednodušší. Výzkumy opakovaně dokázaly, že dosahují v průměru vyššího vzdělání, jsou sebevědomější, úspěšnější, spokojenější, méně stresovaní a vydělávají víc peněz než jejich kolegové s průměrnou či podprůměrnou výškou. Nicméně, jak už to tak bývá, nic není zadarmo. Již z dřívějších studií vyplynulo, že mohou být náchylnější k některým chorobám. Rozsáhlý, v odborném tisku dosud nepublikovaný, švédský výzkum nyní ukázal, že vysocí lidé mají výrazně vyšší riziko, že se u nich za jejich života rozvine některý druh rakoviny.

Pokud vás trápí chutě, tak určitě ne na tvaroh jako spíš na čokoládový dort, že? Když si ho budete dlouho odpírat, jakmile se k němu dostanete, s největší pravděpodobností se jím přejíte. Tím spíš, když nebude z kvalitní a výrazné čokolády. Problém přitom není v dortu jako takovém, ale spíše v tom, jak o něm uvažujete. Lidé se totiž zpravidla nepřejídají proto, že je jídlo vynikající, ale naopak proto, že není dost dobré. Nevěříte?