Není žádným tajemstvím, že úspěchy a neúspěchy ovlivňují víc než jen naši náladu. I ty nejobyčejnější zážitky mají vliv na hladinu hormonů, například pohlavních, nebo adrenalinu, které se účastní složitých drah regulujících stres či imunitní odpověď organismu. Lidová moudrost, že vítězům se hojí rány nejrychleji, tak nemusí být daleko od pravdy.

Týden co týden se na stránkách odborných i méně odborných tiskovin můžeme dočíst, že velký průlom v prodlužování lidského věku je na dosah ruky. Výroky, jako že "už dnes mezi námi žijí lidé, kteří oslaví tisícovku", nejsou výjimkou. Zdánlivě tomu nasvědčuje téměř vše – nové lékařské postupy, pokroky v oblasti molekulární biologie slibující přímé zásahy do naší genetické výbavy, chemické látky zvyšující životnost buněk i experimenty na laboratorních zvířatech, jejichž život se prostřednictvím dietetických postupů, genetických manipulací a nejrůznějších chemikálií daří prodlužovat velmi výrazně. 

Optické iluze fascinují člověka zřejmě od nepaměti, internet to ale posouvá na úplně jinou úroveň takřka davového šílenství, které nejnověji vyvolala záhada 12 teček na obrázku s šedými čtverci. Otázka, proč většina lidí nevidí všechny tečky naráz, dokonce u leckoho vyvolala existenciální krizi. 

Pokud máte pocit, že vaše dítě není tak úspěšné jako děti ostatních, měli byste se zamyslet především nad sebou. Jak ukázala série vědeckých výzkumů, někteří rodiče mají na úspěšné děti větší štěstí než ostatní. Jaké je jejich tajemství?

"Modrá je dobrá" za řady okolností, ale rozhodně ne při migréně. Tak by šlo ve stručnosti shrnout výsledky nejnovějšího výzkumu amerických a izraelských lékařů. Právě modré světlo podle nich příznaky migrény zhoršuje nejvíc. Skoro stejně na tom je ale i červené a žluté záření. O něco lepší je bílé světlo, ale překvapivě příznivé účinky má hlavně záření zelené barvy. Že už jste podobné doporučení slyšeli, nebo dokonce vyzkoušeli na vlastní kůži?

Schopnost empatie vykazuje řada živočichů, u lidí je nicméně nadání odečítat cizí pocity neobyčejně rozvinuté a zřejmě stojí za naší schopností konat pro dobro celku. Nejen, že je tedy empatie nutnou podmínkou pro naše každodenní jednání, ale navíc zřejmě umožnila vznik a rozvoj naší civilizace. Jaké mozkové dráhy ale za empatii zodpovídají? A nemohou její normální fungování narušit některé léky? 

Čím dál více lidí je ochotno se vzdát části svého soukromí výměnou za bezpečí a pohodlí. Taky asi nikdo dnes neodmítne objednávku zboží z internetového obchodu jen kvůli tomu, že prodejce požaduje jeho telefonní číslo a adresu. Stejně tak jen málokdo odolá a nevstoupí na sociální síť jen kvůli tomu, že její provozovatelé hodlají shromažďovat údaje o jeho aktivitě a příspěvcích. 

Různé lidské společnosti upřednostňují nejrůznější způsoby soužití mužů a žen. Přesto je s podivem, že většina velkých a úspěšných zemědělských společností, které daly základ modernímu lidstvu čítajícímu miliardy jedinců, přešla k monogamnímu uspořádání vztahů. Soužití jednoho muže s jednou ženou je standardem i u nás, byť samozřejmě v praxi nalezneme řadu výjimek.