Způsob, jakým si vybíráme partnera, ovlivňuje strukturu populace. Pokud by se v populaci páry formovaly naprosto náhodně, pak by se žádná genetická struktura nevytvořila. Populace ale většinou nějakou strukturu mají. Způsob, jakým si vybíráme partnery tedy není náhodný. 

Již Charles Darwin ve svém světoznámém díle O původu druhů navrhl, že určité znaky samců jsou ovlivňovány tím, podle čeho si samičky vybírají své partnery. Takovými znaky jsou například barevné ornamenty nebo zpěv v případě ptáků. Ale co zvířata, které neoplývají výraznými barvami nebo líbivým hlasem?

V posledních desetiletích se výskyt autismu výrazně zvýšil. Odhaduje se, že různými formami autismu v současnosti trpí až 1,5 procenta dětí. Poruchy autistického spektra (PAS) se projevují například omezenými schopnostmi sociálních interakcí a opakujícími se vzorci chování. 

Říká se, že trpělivost přináší růže, ale někdy se vyplatí i netrpělivost nebo spíše správný odhad, kdy už další čekání na příslovečné růže nemá cenu. Příkladem může být čekání na tramvaj nebo autobus, který nejede. Po určité době čekání to většina z nás vzdá a cestovní plány pozmění, přejde na vzdálenější zastávku jiného dopravního prostředku nebo si zavolá taxi. Alternativní možnost existuje po celou dobu čekání, ale rozhodneme se pro ni až po určité době. 

Určitě jste si již mnohokrát posteskli, o kolik hůř chutnají zimní rajčata v porovnání s těmi letními. Dlouhý transport z teplejších krajů si vybírá svou daň, nemluvě o skladování, které často nemusí být ideální. Dlouhá doba od sklizně na stůl navíc vede k přednostnímu výběru variet s tuhou slupkou, které lépe odolají otlačení, a to bez ohledu na jejich další vlastnosti. Zkrátka, rajčata v zimních měsících nestojí za nic.

Menopauza, klimakterium, nebo česky přechod, je obdobím v životě ženy, kdy ustává menstruace a žena přestává být schopná produkce dalšího potomstva. Ať už přechod a s ním spojené hormonální změny způsobují jakékoli potíže, jedná se o přirozenou součást životního cyklu našeho druhu. O to překvapivější je skutečnost, že ukončení reprodukce dlouho před koncem života je mezi savci raritou. 

Třebaže se nám to může zdát zvláštní, anatomická stavba velké části savců, včetně našich nejbližších příbuzných, se od lidské v jednom důležitém aspektu liší. Spíše pravidlem, než výjimkou, je mezi savci přítomnost pyjové kosti. Žerty stranou, pyjová kost představuje u druhů, které se její přítomností mohou chlubit, důležitou podporu při pohlavním styku. Její velikost je extrémně různorodá a na první pohled je zřejmé, že kost má za sebou velmi bouřlivé evoluční změny. Proč se ale u některých savců vyskytuje, zatímco jinde chybí? Měl ji i společný předek všech savců? A proč v evoluci člověka vymizela?

Studium lidské únavy se na první pohled může zdát poměrně nudným oborem. Ovšem jen do té doby, než si uvědomíme, jak výrazným faktorem našich životů vlastně je vyčerpání. Aby toho nebylo málo, mentální a fyzický výkon člověka během dne pouze neklesá, ale spíše se proměňuje.