Jak se rozhodujeme v jednoduché soutěži? Studie sledující mozkovou aktivitu hráčů ukazuje, že naše volby nejsou náhodné. Mozek si pamatuje minulé gesto a částečně předurčuje to další, což může rozhodnout i o vítězství.

Mobil máme dnes po ruce neustále. Budí nás, naviguje, spojuje s blízkými. Jenže podle odborníků, s ním zacházíme až příliš lehkomyslně. Upozorňují nás, že některé běžné návyky, třeba mít telefon v kapse nebo na nočním stolku u hlavy, mohou zbytečně zvyšovat zátěž těla. A přitom by stačilo pár jednoduchých změn, které potvrzuje i samotná fyzika.

Ráno si ji vychutnáváte s chutí, ale pořád kolem slyšíte, že kofein škodí? Máme pro vás lepší zprávu: v přiměřeném množství může právě ona zpomalit stárnutí. Nové výzkumy ukazují, že lidé, kteří pijí 2–3 šálky denně, žijí déle, jsou biologicky mladší a mají až o 27 % nižší riziko úmrtí na jakoukoliv příčinu.

Pití červeného vína možná není natolik zdraví prospěšné, jak jsme si mysleli. Blahodárné účinky resveratrol, látky obsažené například v modré vinné révě, totiž nebyly potvrzeny, uvedl server BBC s odvoláním na výsledek výzkumu z toskánského venkova. 

Prohlížení starších příspěvků na vlastním profilu na komunitní síti Facebook může zlepšit náladu zhruba stejně, jako procházka v parku. Tvrdí to nová studie, kterou vypracovali vědci z univerzity v britském Portsmouthu. Vzpomínková terapie podle nich pomáhá při depresivních a úzkostných stavech a zabírá také u pacientů s poruchami paměti.

Lidé dnes žijí průměrně o desetiletí déle než v roce 1970, ale většinu těchto "bonusových" let stráví bojem proti takovým nemocem, jako je rakovina. Vyplývá to ze studie vypracované na základě celosvětového průzkumu zdraví a zveřejněné ve čtvrtek v lékařském časopise The Lancet. 

Kozy, stejně jako lidé, jsou schopné získat ve svém mečení "přízvuk" podle dalších jedinců v jejich okolí. Naznačuje to studie vědeckého týmu Londýnské univerzity.

Fungování mozku se začíná zhoršovat již v 45 letech. Vyplývá to z nové studie vědců University College London, kteří po dobu deseti roků sledovali paměť, slovní zásobu a schopnosti chápání u 7000 mužů a žen ve věku 45 až 70 let. Doposud se soudilo, že duševní úpadek začíná zhruba ve věku 60 let.