Ranní šálek čaje či kávy, čištění zubů nebo příprava večeře. Na první pohled běžné každodenní činnosti, které jako stereotypy ani nevnímáme. Přesto jimi jsou. Stereotypy ale mají několik podob, které nás mohou pozitivně naladit, ale i stáhnout ke dnu.

Pozitivní psychologie je poměrně starou disciplínou, v Česku se ovšem stává populární až v posledních několika letech. V současném zrychleném světě lidé vyhledávají způsoby, jak se zbavit každodenní součásti života - stresu. Nejen oblíbený mindfulness může být nápomocný. Nová kniha Sandi Mannové, psycholožky z univerzity v Lancashire, poskytuje návod, jak štěstí dosáhnout v deseti minutách.

Vyrůstali jste na venkově či snad v městské ulici sousedící s parkem? Gratulujeme - podle nové studie dánské univerzity v Aarhusu máte výrazně nižší riziko rozvoje stresu a psychické poruchy v dospělosti. Zůstávají však pochybnosti nad tím, nakolik zjištění může pomoct dětem do budoucna.

Co způsobuje Alzheimerovu nemoc? Již nějaký čas se vědci přou o to, co přesně může být původcem choroby. Několik posledních studií stále výrazněji přináší argumenty k takzvané infekční teorii - podle ní by neurodegenerativní choroba mohla být vlastně infekcí. Nová práce Louisvillské univerzity, která odhalila spojitost mezi bakteriemi způsobujícími infekci dásní a Alzheimerem, k tomu přináší další lavinu argumentů.

Neumí mluvit, vidí do vzdálenosti jen pár centimetrů a přesto mohou trpět depresí. Poruchou sice nejčastěji trpí dospělí, přesto se nevyhýbá ani dětem. Včetně kojenců, kteří ji mohou mít už od narození. 

Tvrzení lidové medicíny o tom, že je levandule uklidňující, zmírňuje napětí a navozuje relaxaci, jsou vědecky podložená. Tedy alespoň to tvrdí nová japonská studie, podle níž má čichání linaloolu vyskytujícího se ve vůni levandule na člověka podobné účinky jako valium. Ale bez vedlejších účinků.

Ženy mají dvakrát větší pravděpodobnost, že se u nich vyskytne deprese. Pokud zároveň trpí kardiovaskulárním onemocněním, tato šance se ještě zvyšuje. S včasným odhalením prvních signálů deprese by mohl pomoci počítačový model, jenž analyzuje příspěvky, které lidé umisťují na sociální sítě. 

"Den blbec" zná snad každý. Často si ale za něj můžeme sami - když ráno vykročíme špatnou nohou, vsugerujeme si, že den nebude stát za nic. A mozek to pak už jen převede do reálu - zhorší se nám v ten den paměť i kognitivní schopnosti.