Vyhýbat se nárazům, vykonávat i duševní činnost, jako například vymýšlet pohádky pro vnoučata, a také cvičit. To radí pro udržení zdravého mozku přední britský neurochirurg Henry Marsh.

Práce z domova narušila naši denní rutinu, stres a neustálá životní nejistota se podepsaly na kvalitě našeho nočního spánku. Pandemie Covidu-19 tak s sebou přinesla i pandemii nespavosti. Problém je tak vážný, že vědci pro tento stav dokonce vymysleli speciální termín - koronasomnie, případně covid-somnie.

Trpíte stresem z práce, posttraumatickou poruchou nebo třeba depresemi? Slovinci mají úžasný způsob, jak vás těchto problémů zbavit. Jen se tedy nesmíte bát včel. Velkých rojů včel…

Je vaší metou být výkonní a zvládat toho víc než ostatní? Zprvu ochutnáte možná opojné chvíle rozlítanosti a uspokojení z toho, co vše zvládáte. Postupem času ale přijde únava a kruté přiznání si, že "devatero řemesel, desáté bída". Klesá kvalita vaší práce. I života. Proč?

Nemusíte rovnou trpět insomnií, abyste se po ránu trápili tím, že ten spánek dnes v noci "nebyl ono". Dodržovat spánkovou hygienu přitom není těžké a tělo se vám bohatě odmění. Na co si tedy dát večer pozor? 

Šikana na pracovišti je čím dál častější jev, zkušenosti s ní má téměř čtvrtina osob a dvě třetiny obětí jsou šikanovány déle než rok. To už před pár lety ukázal výzkum společnosti STEM/MARK. A situace se nezměnila ani dnes. Doba, ve které žijeme, je orientovaná na výkon a výsledky, což mnohdy vyvolává stres a atmosféra na pracovišti se tak rozhodně nedá považovat za příjemnou. Zkrátka ideální prostředí pro vznik šikany.

Hormon adrenalin má v lidském těle nezastupitelné místo. Díky němu zvládáme stresové situace, překonáváme strach a nebezpečí. Jindy ho zase vyhledáváme dobrovolně, například při provozování extrémních sportů nebo sledování hororů. V každém případě ale platí všeho s mírou. Adrenalin se totiž vyplavuje i při psychickém stresu, a pokud s ním bojujeme dlouhodobě, zaděláváme si na řadu zdravotních problémů.

Pravidelný stres patří k životu v moderní civilizaci jako slunce a měsíc. Mnozí lidí se s tím naučili žít, nikoliv nadarmo však v důsledku přemíry stresu stoupá i spotřeba antidepresiv, alkoholu či jiných drog. Vysokou daň, jakou člověk platí za stres, jsme však doposud zřejmě stále přesně nevyčíslili. Nová studie naznačuje, že stres negativně ovlivňuje i střevní mikrobiotu - a ta zase naopak negativně ovlivňuje imunitní systém. Situace může zřejmě vést až k autoimunitnímu onemocnění.