Ze společnosti VIP

- Ženy autor: red

V úterý 9. června proběhl v pražském klubu Solidní nejistota křest debutové knihy Vítka Pokorného Ahoj mami. Titul se již krátce po uvedení na trh těší velkému zájmu veřejnosti, o čemž svědčí i jeho umístění v první desítce nejprodávanějších knih. Zároveň se mu dostává velice příznivých recenzí.

zdroj: Archiv

Moderování akce se ujal sám autor. Bez náznaku jakýchkoliv oficiálních projevů, spontánně, stručně a s přirozenou dávkou sobě vlastního humoru a ironie se hned v úvodu postaral o velice příjemnou a uvolněnou atmosféru. Jako hudební host vystoupil na akci Vítkův nejoblíbenější zpěvák Matěj Ruppert. Pro samotný křest knihy oslovil autor Mahulenu Bočanovou a Miroslava Etzlera. Proč si za kmotry vybral právě je, vysvětlil souvislostí s hlavní hrdinkou své knihy. Mahulenu Bočanovou totiž označil jako vzor ženy, kterou by se slečna K. chtěla stát, a Miroslav Etzler je dle slov Vítka Pokorného ukázkovým příkladem "toho pravého muže", po kterém slečna K. touží. Během křtu na pódiu nesměla chybět Gabriela Osvaldová, která na knize spolupracovala jako ilustrátorka. Gábinu a Vítka pojí nejen specifický smysl pro humor, ale i vzájemný respekt. Velice přátelské souznění mezi oběma autory bylo evidentní na první pohled. Zajímavostí je, že si navzájem vykají, přestože se dobře znají již dlouhá léta. Kromě novinářů, kteří se na křtu sešli ve velkém zastoupení, přišla Vítka a jeho jedinečný debut podpořit řada blízkých přátel. Mezi nimi byla i Marta Jandová (porotkyně projektu Česko-Slovenská SuperStar), Adéla Gondíková, Patrik Hezucký, Michal Dvořák s přítelkyní Lucií Kvasnicovou (nejúspěšnější česká DJ Lucca) a Iva Frühlingová. Ukázka z knihy Ahoj mami. Budeš mi muset odpustit aspoň ty. Jsem v tom. Teda ne v tom, v čem myslíš. Jsem v tom po uši. Láska!!! Pane bože. Co jsem komu udělala? Zase chlap. Ale tentokrát je opravdu opravdovej. Žádnej vypatlanej manekýn, kterej neví o životě nic, jenom všechno o elektronice, masážích obličeje, melírování, flirtování, bodybuildingu, tetování, četování (na internetu – to si povídáš s kým chceš, když teda on chce, což většinou ne, protože jsem trochu v navazování kontaktů přes internet ostýchavá, já potřebuju tomu člověkovi vidět do očí a cítit ho, ne jak voní, i když to taky, ale jestli voní člověčinou – to nádherně vystihl Miroslav Moravec – daboval komisaře Moulina, cos ho měla ráda a Fantomase, kterýho naopak ne, tak on vyprávěl o Vinohradském divadle někde v rádiu a bylo to fakt krásný, jak to popsal. Někdo to náhodou nahrál a je z toho nahrávka, která je slavná hlavně mezi mladýma bohémama, kvůli tomu, jak citově to znělo. Jak mluvil o tom voňavým kumštýřství, o Jiřince Jiráskový, Pepíčkovi Vinklářovi – taky loni umřel, to je strašný, všichny legendy umíraj, o vůni divadelní šatny..no to bys musela slyšet…ať ti to řekne, až se u vás potkáte, já to tak neumím jako on…ale měla jsem ho fakt ráda, i když hrál toho potrhlýho ministra v Byl jednou jeden polda, ale kterej herec někdy nehrál nějakou kravinu, že jo… ) Kde jsem? Jo, u NĚJ!!! U neuvěřitelnýho, ale zhmotněnýho idolu, který mi zbořil ten můj pečlivě budovaný asketický svět, protože jsem z Indie tak vychovaná, neb jsem tam kdysi dávno žila s nějakým sádhůem (svatým mužem, který je nad námi všemi díky chytrosti a odříkání. Nejen jídla, sexu a všech vymožeností západu, ale i východu, severu nebo jihu).