Na první pohled by se zdálo, že vnímání bolesti je něco, co člověk nemůže ovlivnit jinak než pomocí léků. Bolest však není jednoduše srovnatelná například s vnímáním tlaku nebo teploty. Kromě bolestivého vjemu s sebou totiž každá bolest nese i výrazný emoční náboj.

Emotivní složka bolesti neboli nepříjemné pocity, které vnímání bolesti doprovázejí, mohou být v některých případech ještě nepříjemnější než bolest samotná. Výhodou však je, že emotivní složku bolesti lze do značné míry ovlivnit také psychologickými prostředky. Existují důkazy o tom, že od bolesti může ulevit například vhodná hudba nebo kontakt se zvířaty. Na druhou stranu může být vnímání bolesti být výrazně zvýšeno například tím, že bolest předem očekáváme. Bolestivé vjemy zesiluje také nejistota, stres nebo strach.

Dalším významným faktorem, který vnímání bolesti zvyšuje, je samota.
Největší roli hraje emotivní složka bolesti v rámci chronické bolesti, píše odborný server www.lecba-bolesti.cz. Proto u lidí dlouhodobě trpících bolestí je kromě dostatečné farmakoterapie potřeba myslet také na faktory psychologické. Kromě pocitu bezpečí a jistoty, klidného a pozitivně naladěného prostředí je důležitá lidská blízkost. Člověk byl v průběhu své evoluce zvyklý žít a pohybovat se ve skupinách a samota pro něj znamenala ohrožení.

Také proto je déletrvající fyzická samota výrazný stresový faktor a kromě toho, že většinu lidí frustruje psychicky, vyvolává nepříznivé změny v organismu obdobné těm, jaké vyvolává chronický stres. Společnost chronicky nemocného člověka může být obtížná a někdy i nepříjemná a zdraví lidé často v jeho přítomnosti zažívají nesnesitelný pocit bezmoci, ale je  důležité si uvědomit, že již naše samotná fyzická přítomnost dokáže do jisté míry zlepšit zdravotní stav a nastartovat hojivé procesy u člověka, který je odsouzen k tomu, trávit většinu času sám.