Robot, který umí léčit děti.
10. 3. 2011 – 14:43 | Zdraví | red |Diskuze:
Robot Kaspar se umí díky naprogramování usmívat, mračit, smát, mrkat a mávat rukama. Na černé kštici má basebalovou čepici, z krku mu trčí pár drátů a na nohou nosí natažené pruhované ponožky. Tuto terapeutickou pomůcku, která stála 1300 liber (37.000 korun), vytvořil vědecký tým z univerzity v Hertfordshiru a je určena autistickým dětem.
Eden Sawczenková už necouvá, když jí stejně staré děti podávají ruku nebo se ji pokoušejí obejmout. I když tato čtyřletá Britka stále trpí autismem, díky robotovi Kasparovi už snáší fyzický kontakt s ostatními lidmi mnohem líp, řekla agentuře AP matka Eden.
Nepochopení mimiky
Holčička začala chodit do předškolního zařízení pro autistické děti v anglickém Stevenage. Vědci sestavili robota Kaspara, který je stejně velký jako děti a je za nimi přinášen jednou týdně. Každé z dětí si s ním hraje deset minut, přičemž je řízen dálkovým ovladačem.
"Děti postižené autismem nereagují na lidi dobře, protože nechápou mimiku. Roboti jsou pro ně mnohem přijatelnější, protože jejich reakce jsou předvídatelné" a protože mají menší výrazový rejstřík, řekl Ben Robins z oddělení počítačové technologie v Hertfordshiru.
Podobné projekty existují v Kanadě, Japonsku i USA, ale Britové se zřejmě dostali nejdál. Kaspara začali poprvé používat roku 2005 a postupně ho zlepšovali. Ten nejnovější je díky silikonovému povrchu měkký na dotek, takže děti si zvykají na dotyk podobný lidské kůži.
Dosud byl Kaspar v Británii použit při terapii 300 dětí. Jeho rejstřík není moc široký. Umí se představit a pozvat dítě ke hře, směje se, když se někdo dotkne jeho chodidel nebo podpaždí, zvedá ruce nebo si jimi zakrývá tvář a naříká, když ho dítě uhodí. Pro autistické děti takové reakce stačí.
Pomáhá mluvit
Konzultantka školy Nan Cannonová-Jonesová říká, že Kaspar dětem pomáhá mluvit i orientovat se v emocích. Děti pochopí, co značí smích, když vidí, že se Kaspar chechtá, jestliže ho lechtají. Jen dvě ze 17 dětí si s Kasparem odmítly hrát hned zpočátku.
Odborníci, kteří do projektu s Kasparem přímo zapojeni nejsou, úsilí ve Stevenage chválí. "Autistické děti mají rády objekty sestavené z různých částí jako roboti. Chápou jejich funkce a reakce snadněji než v případě lidí," řekla dětská klinická psycholožka Abigael Sanová.
I když zkušenosti s robotem autistické děti asi budou moci částečně použít při hře doma nebo na hřišti, nemělo by se prý na roboty spoléhat příliš. "Autistické děti se musejí naučit fungovat s lidmi, ne si hrát výhradně s roboty," řekla Sanová.