Násilně se chová jen kolem pěti procent psychiatrických pacientů

- Zdraví autor: red

Násilně se při pobytu na psychiatrické klinice chová jen kolem pěti procent pacientů. Novinářům to řekl Jan Vevera z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze.

V Česku je podle něj za vážné násilné chování nařízena léčba soudně asi 200 psychiatrickým pacientům ročně a od roku 1994 tyto počty nerostou. Pacienti s psychickou poruchou jsou podle psychiatrů častěji obětí agrese než útočníky.

Případ, kdy jeden pacient na psychiatrické klinice usmrtí druhého, považují odborníci za výjimečný. Šestatřicetiletého muže podezřelého z toho, že počátkem ledna usmrtil spolupacienta na psychiatrické klinice VFN, policie obvinila z vraždy. Státní zástupce stíhání muže v únoru zastavil pro nepříčetnost. Až rozhodnutí nabude právní moci, bude soudu podán návrh na ústavní léčbu.

Přednosta kliniky Jiří Raboch již dříve řekl, že za posledních asi 35 let se na jeho klinice podobný případ vraždy nestal. Ke spekulacím ohledně možného pochybení personálu kliniky se nechtěl vyjadřovat.

"Násilně se chová jen velmi malá část našich pacientů," řekl Vevera. Podle české studie z roku 2000 se nejvíc násilníků, 44 procent, léčilo s diagnózou demence. Násilné chování je u nich reakcí na zmatenost, ne plánovanou agresivitou, vysvětlil.

Násilné chování u pacientů trpících schizofrenií se v ČR podle Vevery dlouhodobě téměř nezvyšuje. Přitom počet všech odsouzených lidí roste: v roce 1988 bylo v ČR asi 50.000 všech odsouzených, roku 2007 to bylo 70.000, uvedl. Agresivita schizofreniků je v ČR jen málo ovlivněna závislostí na návykových látkách, na rozdíl od zemí západní Evropy a USA. Obětí útočníka je v polovině případů někdo z rodiny, asi ve čtvrtině personál, dodal.

Takový případ se stal nedávno v Českých Budějovicích, kde údajně muž trpící schizofrenií zabil svou matku a jejího druha. Podle prověrky mohli policisté vraždě skladatele a jeho ženy v Českých Budějovicích zabránit. Zřejmě nemocný muž prý manželům dlouhodobě vyhrožoval.

Návrhy na omezující léčbu podávají nejčastěji příbuzní. Pravidla, kdy lze zasáhnout, když se člověk chová neadekvátně, se v jednotlivých zemích liší. V ČR o zadržení rozhoduje soud na základě posudku psychiatra. Lékaři musí do 24 hodin nahlásit na soud, že rozhodli o omezení pacientova pohybu. Soud pak musí do několika dnů pacienta navštívit a promluvit s ním, aby se předešlo zneužívání, vysvětlil Vevera.

Podle něj jsou nedobrovolně hospitalizována jen dvě až tři procenta pacientů ročně. K nedobrovolné léčbě nejčastěji přispěje rodina, dále policie a lékaři. Ale i zde je obrovský rozdíl mezi státy, upozornil předseda Psychiatrické společnosti profesor Jiří Raboch. Dvě třetiny pacientů v Praze prý později uznají, že byli přijati do péče oprávněně.

Zadržení a podání léků či omezující fyzické prostředky mají podle lékařů chránit i samotného pacienta. Rozhodovací kriteria však prý bývají velmi obtížná. Zvyšuje se počet stížností lidí, kteří byli zadrženi údajně v rozporu s platnou legislativou, řekl psychiatr Zdeněk Bašný.

Zdroje: ČTK