Věda

Chcete zhubnout a už jste vyzkoušeli snad každou dietu a každý dostupný doplněk stravy a pořád nic? Zamiřte do kuchyně, najdete tam prověřený a opravdu účinný lék na nadbytečná kila. Odtučňovací účinek pepře, resp. molekul piperinu, nedávno potvrdili vědci.

Pokud máte pocit, že byste potřebovali trochu podpořit své mozkové buňky, místo ginkgo biloby a podobných přípravků nebo křížovek raději sáhněte po dobrém románu. Čtení totiž aktivuje neuronové sítě lišící se podle emotivního a vizuálně prostorového zaměření, jak upozorňuje tým amerických a kanadských vědců. Účinnost literatury ověřili odborníci pomocí funkční magnetické rezonance na několika dobrovolnících, kteří si při tom četli.

Pokud si pamatujete alespoň některé své sny, určitě mezi nimi najdete i pár – kulantně řečeno – velmi lechtivých, ze kterých se vám ani nechtělo probudit. Jaký význam ale mají erotické sny, proč se nám zdají? Na to hledali odpověď francouzští psychoanalytici Tristan Moir a Sophie Cadalenová. 

Vysocí lidé to mají v životě jednodušší. Výzkumy opakovaně dokázaly, že dosahují v průměru vyššího vzdělání, jsou sebevědomější, úspěšnější, spokojenější, méně stresovaní a vydělávají víc peněz než jejich kolegové s průměrnou či podprůměrnou výškou. Nicméně, jak už to tak bývá, nic není zadarmo. Již z dřívějších studií vyplynulo, že mohou být náchylnější k některým chorobám. Rozsáhlý, v odborném tisku dosud nepublikovaný, švédský výzkum nyní ukázal, že vysocí lidé mají výrazně vyšší riziko, že se u nich za jejich života rozvine některý druh rakoviny.

Musíte se mít rádi, slýcháváme často. A zpravidla nad tím mávneme rukou. Jenže to není jen prázdná fráze – schopnost mít sebe rád, vnímat své kvality a nepodceňovat se, to vše jsou zásadní faktory určující kvalitu našeho života a vztahů, které máme. Pokud máte pocit, že patříte mezi lidi, kteří se spíše podceňují a vnímají sebe příliš kriticky, čtěte pozorně…

Určitá míra potřeby vlastnit a hromadit věci může sice působit jako jeden z motorů (ekonomického) rozvoje a nejspíš je člověku také přirozená, s ničím se však nesmí přehánět. Pokud nenasytnost a lakotu nebudeme krotit, přeroste nám přes hlavu a pocit trvalého neuspokojení nás bude sžírat jako zákeřná nemoc, varují psychologové. 

Příliš práce škodí, to je známý fakt. Víte však, co přesně s vámi udělá přepracování? Pokud dlouhodobě pracujete víc, než je záhodno, ohrožujete tím mimo jiné své srdce. Pokud pracujete přes 55 hodin týdně, riziko koronárních onemocnění nebo infarktu stoupá o 10 až 33 procent, varují vědci z londýnské univerzity UCL.

Pokud vás trápí chutě, tak určitě ne na tvaroh jako spíš na čokoládový dort, že? Když si ho budete dlouho odpírat, jakmile se k němu dostanete, s největší pravděpodobností se jím přejíte. Tím spíš, když nebude z kvalitní a výrazné čokolády. Problém přitom není v dortu jako takovém, ale spíše v tom, jak o něm uvažujete. Lidé se totiž zpravidla nepřejídají proto, že je jídlo vynikající, ale naopak proto, že není dost dobré. Nevěříte?