Věda

"Potkaní samci dokáží identifikovat samičí pach o koncentraci kostky cukru v plaveckém bazénu. Mrchožrouti cítí zdechliny na mnoho kilometrů. A čich psů je tak legendární, že se na něj spoléháme při hledání nebezpečných látek a stopování zločinců. Jen lidské čichové schopnosti nestojí za řeč. Pravda, zvládneme ocenit pěkně vonící květinu nebo chutnou večeři, ale to je tak všechno. Zbývající smysly zatlačily během lidské evoluce 'primitivní' čich do pozadí a ten nyní představuje chabou ozvěnu čichových schopností našich zvířecích předků."

Proč lidé mají potřebu fotit sami sebe a sdílet to na internetu? Jsou zatím jen narcistické sklony, nebo to má i jiný důvod? Na to si posvítili vědci z americké Univerzity Brighama Younga. 

Výrazně nervóznější jsou lidi ve vztazích díky nástupu moderních technologií. Doba se zrychlila, a to, že milý či milá rychle neodpoví, nám dělá vrásky na čele. Stejně tak jako špatně zvolený smajlík. Alespoň o tom hovoří výsledky výzkumu vědců argentinského ústavu CONICET, který se zabývá vlivem digitální revoluce na vztahy a namlouvání.

V posledních letech dochází k velkému nárůstu alergií a dalších autoimunitních chorob, a to zejména ve vyspělých zemích. Tento vývoj se snaží vysvětlit mimo jiné také hygienická hypotéza, podle níž je nárůst alergií spojen s nedostatečným kontaktem s mikroorganismy a parazity v raném dětství. 

Způsob, jakým si vybíráme partnera, ovlivňuje strukturu populace. Pokud by se v populaci páry formovaly naprosto náhodně, pak by se žádná genetická struktura nevytvořila. Populace ale většinou nějakou strukturu mají. Způsob, jakým si vybíráme partnery tedy není náhodný. 

Již Charles Darwin ve svém světoznámém díle O původu druhů navrhl, že určité znaky samců jsou ovlivňovány tím, podle čeho si samičky vybírají své partnery. Takovými znaky jsou například barevné ornamenty nebo zpěv v případě ptáků. Ale co zvířata, které neoplývají výraznými barvami nebo líbivým hlasem?

V posledních desetiletích se výskyt autismu výrazně zvýšil. Odhaduje se, že různými formami autismu v současnosti trpí až 1,5 procenta dětí. Poruchy autistického spektra (PAS) se projevují například omezenými schopnostmi sociálních interakcí a opakujícími se vzorci chování. 

Existují lidé, kteří se při nakupování nedokáží ovládnout. Hází do košíku jednu věc za druhou, bez ohledu na to, co skutečně potřebují a na co mají peníze. Jejich přesným opakem jsou lidé, kteří trpí takzvanou finanční anorexií - bojí se při nakupování udělat radost sami sobě. A raději si tiše zoufají.