Věda

Nový přístup k léčbě potíží po rozchodu partnerů propagují v Kanadě. Dvojice psychiatrů využila své zkušenosti z práce s lidmi stiženými posttraumatickou stresovou poruchou v unikátní terapii pro pacienty, kteří se těžce vyrovnávají se zklamáním v lásce. Podle některých odborníků má však tato terapie svá úskalí. 

Štve vás, že zapomínáte? Byli byste raději, kdybyste si toho pamatovali více? Vězte ale, že zapomínání je dobré a mozku za jeho omezenou paměťovou kapacitu vlastně můžete být vděční, jak připomínají vědci. 

Převalujete se v noci donekonečna v posteli? Až dosud měli lékaři za to, že nespavost způsobují čistě psychické faktory, jako je třeba přílišný stres, nebo rušivé okolí. Tým výzkumníků z nizozemské Vrije Universiteit Amsterdam je však přesvědčen, že identifikoval sérii genů odpovědných za nespavost. Studie by mohla vést i k terapii, která by snad dokázala vyléčit aspoň část insomniaků. 

Noční práce lidem neprospívá - zvyšuje riziko vzniku cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění, obezity i infarktů, píše italský deník Corriere della Sera. Slabší produkce hormonu melatonin prý může být zodpovědná i za sníženou schopnost čelit poškození DNA či větší riziko nádorů.

Výběr partnera není žádnou prkotinou – pro nezadané ani pro vědce, kteří jejich tužby a motivace zkouší mapovat. V průběhu času vykrystalizovaly dvě hlavní teorie, na jakém základě si lidé vybírají své druhy. 

Přestože je jejich strava bohat na tuky, před kterými lékaři tradičně varují, netrápí je žádná srdeční onemocnění a těší se dlouhověkosti. Tajemství Kréťanů žijících v odlehlých vesničkách v horách odhalili britští vědci. 

Do vesmíru se první americká astronautka Sally Rideová podívala až dvacet let a dva dny po Valentině Těreškovové, i tak však po sobě zanechala nesmazatelnou stopu. Vědkyně a astronautka navíc za svůj život posbírala hned několik prvenství a zapsala se do historie NASA nejen tím, že byla žena. Od její smrti uplyne v červenci pět let.

Ke studiu genetických stránek rakoviny se váže jedna zásadní potíž. Výzkumníci jsou takřka bez výjimky odkázáni na materiál starý jen pár let. Když vynecháme takové speciality, jako jsou stále se množící tkáňové kultury – nejznámější kulturou rakovinných buněk je zřejmě slavná HeLa, buněčná linie odvozená roku 1951 z nádoru Henriety Lacksové – měkké tkáně se bez konzervace dlouho nezachovávají.