Proč nic nenaznačil? Jak to, že jsme si nevšimli? S depresemi se lidé příliš nechlubí, a tak se jejich utrpení leckdy blízcí dozví až poté, co spáchají sebevraždu. Vývoj nových léků proti depresi však není pro farmaceutické firmy příliš zajímavý, raději sází na rakovinu - v případě úspěchu vydělají několikanásobně více. 

Vzpomínáte si, jak si Rowan Atkinson v epizodě Trable pana Beana sám opravoval zuby? O více než čtvrt století později něco trochu podobného udělala jistá Američanka z Nashvillu – jenže v reálu. Podle hesla udělej si sám porodila v hotelovém pokoji v Turecku a stačilo jí k tomu málo: chytrý telefon, ručník, tkaničky, rychlovarná konvice, hrníček a kapesní nůž.

Většina lidí si při slově "supermodelka" vybaví ikonické krásky 80. let, kterými byly (a vlastně stále jsou) například Cindy Crawfordová, Claudia Schifferová nebo Christy Turlingtonová. Jejich historie je však mnohem delší. Kdo byly první krásky, které okouzlily svět, staly se světoznámými a kolem nichž v šoubyznysu vybudovali auru výjimečnosti?

Začínaly jako pracovní oblečení, postupem času však džíny dobyly i nejvyšší sociální vrstvy. A to v mnoha podobách. Před 145 lety si Levi Strauss a Jacob Davis nechali patentovat kalhoty s kapsami zpevněnými kovovými nýty - slavné 501. 

Objednávka "Kava kava" v kavárně kupodivu není výkřik zoufalého zákazníka s akutní potřebou pořádné dávku kofeinu. Pod tímto jménem se totiž skrývá tajemný nápoj, který má na lidi podobný účinek jako alkohol nebo lehlé drogy. 

Byly odvážné, kreativní a na svou dobu tuze moderní. První ženy za kamerou se prosadily v odvětví ovládaném muži a držely s nimi krok, v současnosti jsou však na pokraji zapomnění. A některé už přes něj téměř přepadly. Některé se znovuobjevení dočkaly až po letech, osudy jiných stále halí tajemství. 

Náruživé sexuální hrátky končící zástavou srdce jednoho z účastníků – většinou staršího muže – se objevují v literatuře i ve filmech. V reálném životě ale taková situace nastává jen zcela výjimečně, tvrdí první studie, která se souvislostí sexu a srdeční zástavy věnuje.

Přiznat, že se stali oběťmi domácího násilí, je pro muže stále těžké, bojí se odsouzení i výsměchu. I přesto jich ale díky osvětě vyhledává pomoc stále víc. Vznikají tak speciální azylová střediska výhradně pro týrané muže.