Někdo nedá dopustit na spaní na boku, jiný na zádech či na břiše. Ale jaká poloha je pro kvalitní spánek opravdu nejlepší? K nalezení odpovědi mohou pomoci studie o námořnících na kontejnerových lodích či svářečích v Nigérii, ale vzhledem k tomu, jak je spánek pro lidi důležitý, je překvapivé, jak málo rozsáhlých výzkumů na toto téma bylo provedeno.

Dokážete si představit, že byste kdykoli během dne při jakékoli činnosti usnuli? Třeba při řízení auta, při rozhovoru nebo v práci, a to i přesto, že jste se vyspali dorůžova a máte energie na rozdávání?

Nemusíte rovnou trpět insomnií, abyste se po ránu trápili tím, že ten spánek dnes v noci "nebyl ono". Dodržovat spánkovou hygienu přitom není těžké a tělo se vám bohatě odmění. Na co si tedy dát večer pozor? 

Chronický nedostatek spánku je tikajícím problémem moderního zdravotnictví. Přemíra světelného smogu z ulice i obrazovek počítačů, stále vyšší urbanizace a s ní i hluk, a samozřejmě uspěchané tempo doby, v součtu znamenají, že až třetina lidí trpí chronickým nedostatkem spánku. Na příčinách z hlediska organismu nezáleží. Je jedno, zda musíte ráno "dobrovolně" brzy vstávat do zaměstnání, anebo naopak nemůžete nedoprovodně dlouhé hodiny usnout. Tělo nedostává, čeho si žádá. Podle nové studie přitom nedostatek spánku ohrožuje i oběhový systém – a víme už, jak přesně se tak děje.

K tomu, abyste trpěli pásmovou nemocí, nepotřebujete dlouhý let. Stačí vypínat o víkendu budík a pár hodin si přispat. Jednoduše tak může vzniknout takzvaný sociální jet lag, který s sebou nese snížený duševní výkon, přibírání na váze či riziko chronického onemocnění. Nejvíce jím trpí "sovy".

Poté, co v pátek odpoledne opustili kancelář, odpovídají ještě po půlnoci na pracovní maily, služební hovory vyřizují během sobotní oslavy narozenin svého dítěte. V pondělí se pak vracejí do práce jako zombie s obřím hrnkem kávy v ruce. Čím to, že ani během volna neumí polovina lidí vypnout?

Každý z nás stráví spánkem života, a přesto mu téměř nerozumíme. Na první pohled by se mohlo zdát, že při něm mozek odpočívá stejně pokojně jako tělo. Nic však není dál od pravdy! Centrální část lidské nervové soustavy se při něm dostává do stavu charakteristického střídavým vypínáním a zapínáním různých částí mozku. Nejnápadnější je zřejmě střídání REM fází, při kterých se pod zavřenými víčky rychle pohybují oči a nám se zdají sny, s fázemi non-REM, které jsou daleko klidnější. Ve skutečnosti je ale celý průběh nočního odpočinku ještě složitější a neurovědci ho teprve začínají chápat.

Méně než šest hodin denně spí podle průzkumů zhruba třetina lidí. Tento trvalý nedostatek spánku může podle Britské spánkové rady vést k celé řadě zdravotních problémů počínaje cukrovkou, obezitou či onemocněním srdce. Riziko předčasné smrti se tak zvyšuje až o 12 procent, píše britský The Independent.