Jestliže přijdeme o práci, jde obecně o stresující záležitost. Podle nové studie to navíc zvyšuje pravděpodobnost cévní mozkové příhody, čili mrtvice. Muži středního věku jsou na tom ještě hůř: těm hrozí mrtvice i v případě, kdy se vracejí do zaměstnání po dlouhém období nečinnosti. Ženy jsou na tom v tomto ohledu o něco lépe.

Pomáhá skutečně počítání oveček usnout? A přináší konzumace sýra pozdě v noci noční můry? To jsou některé z mýtů kolem spánku, které se pokusili potvrdit či vyvrátit britští odborníci. O tom, k čemu dospěli, informoval zpravodajský server deníku The Sun.

Objetí někdy umí zázraky a s lidskou psychikou dokáže neuvěřitelné věci. Co ale dělat, když nemáte nikoho, kdo by vás ve chvíli, kdy to potřebujete, alespoň krátce objal? Problém vyřeší profesionální mazlič, který si dokáže během pár minut poradit s citovou deprivací, kterou současná společnost trpí víc než kdy jindy. 

Poté, co v pátek odpoledne opustili kancelář, odpovídají ještě po půlnoci na pracovní maily, služební hovory vyřizují během sobotní oslavy narozenin svého dítěte. V pondělí se pak vracejí do práce jako zombie s obřím hrnkem kávy v ruce. Čím to, že ani během volna neumí polovina lidí vypnout?

Léky, které pomohou ochránit bystrost mozku až do stáří, jsou v nedohlednu. Péče o mozek ale není tak náročná, jen je potřeba neurony chránit už od raného věku. Stačí k tomu zdravý životní styl, mezilidské vztahy, spánek a smysl pro humor.

Lidé napříč zeměkoulí trpí pocitem, že na svou práci nemají dost schopností, jen to ještě jejich nadřízení neprokoukli. Mají dojem, že se na to, že své dovednosti jen předstírají, musí dříve nebo později přijít. Tento častý fenomén má i vlastní název "impostor syndrome", tedy syndrom podvodníka či hochštaplera. Jednou za čas jím trpí téměř každý. 

S příchodem internetu už šikana není to, co bývala. Změnou školy nebo práce se před ní utéct nedá. Své o tom ví i Kanaďan Ghyslain Razy na Youtube známý jako Star Wars Kid. Kvůli zesměšňujícímu videu skončil před deseti lety obtloustlý neohrabaný chlapec dokonce v psychiatrické léčebně.

S poruchou autistického spektra (PAS) se podle současných statistik rodí jedno až dvě děti ze sta. To je 700 milionů lidí napříč zeměkoulí, s jejichž zaměstnáváním si společnost stále moc neví rady. Jejich potenciál tak zůstává zbytečně nevyužitý.