Podle odborníka na zdravou výživu docenta Pavla Kohouta, který je garantem Institutu kávy, má káva příznivé zdravotní účinky a má i funkci společenskou. Dětem ji nedoporučuje hlavně kvůli její funkci společenské, aby si nezvykaly vysedávat po kavárnách.

Dospělí by podle Kohouta ale měli vyzkoušet různé druhy a úpravy kávy a naučit se kulturu pití kávy. "Je škoda, že v Česku není více kaváren vídeňského typu, kde si člověk sedne, přečte noviny, popřemýšlí a nikdo ho nevyhazuje," řekl a připomněl, že právě v těchto kavárnách vznikla velká literární a hudební díla. "K této kultuře bychom se měli vrátit," řekl.
Kohout přiznal, že je garantem Institutu kávy právě proto, aby pomohl bořit mýty s kávou spojené.

Pozor na vředové choroby

Vyvarovat by se jí měli lidé s trávicími problémy, protože zvyšuje tvorbu kyseliny solné v žaludku a zhoršuje vředovou chorobu. Sama káva ji ale nevyvolá. Zdravému člověku nevadí vyšší tvorba kyseliny solné, naopak pomůže zabít bakterie, které by mu mohly škodit.

Pro zdraví je bezpečné přijmout 200 až 300 miligramů kofeinu denně, zdraví ohrožuje 900 až 1000 miligramů, pokud jsou přijaty v krátké době, což hrozí z energetických nápojů. Otrava kofeinem se projeví zrychlením tepu, když stoupne nad 180, je nutné vyhledat lékaře. Podá léky na srdce a pro uklidnění, Kohout se prý už s takovými případy v ordinaci setkal.

První zprávy o vlivu kávy na lidský organismus jsou zhruba z roku 1820, kdy německý vědec Friedlieb Ferdinand Runge napsal, že v semenech kávy je alkaloid kofein povzbuzující činnost srdce, mozku, nervů, ledvin a svalů.