Ten je spojen s ejakulací, a tedy s reprodukcí. Ovšem u žen je to jinak. Mohou mít styk, mohou otěhotnět, ale orgasmus k tomu nepotřebují. Výzkumy ostatně ukazují, že na otázku, zda ho při souloži prožívají, odpovídá jen 25 % žen „často“ nebo „velmi často“, pokud nejsou zároveň drážděny na poštěváčku. Na druhé straně každý, kdo už měl styk, ví, že je dost obtížné souložit a přitom úplně klitoris vynechat. Posledních čtyřicet let se objevují různé teorie, které mají funkci ženského orgasmu vysvětlit. Jedny z nejznámějších jsou ty, které tvrdí, že vyvrcholení povzbuzuje ženy k tomu, aby měly o sex zájem, a tedy přispívaly více k zachování druhu. Podobně tvrzení, že podle schopnosti, jak je muž dokáže uspokojit, si ženy mohou vybrat z potencionálních adeptů otcovství toho, kdo je schopnější nebo zdravější. Jiná teorie vyzdvihovala fyziologické stahy dělohy při orgasmu jako způsob, kterým ženské tělo napomáhá průniku spermií do dělohy a usnadňuje dlouhou cestu k vajíčku. Podrobné výzkumy ale ukázaly, že děloha zdravé ženy se v průběhu dne stahuje sama o sobě několikrát i bez orgasmu. Takže ani z tohoto důvodu nejspíše pánbůh ženám vyvrcholení nenadělil. Možná se pravdě nejvíce přibližuje tvrzení, že je orgasmus prostě artefaktem založeným na tom, že se zprvu v děloze vyvíjíme stejně, ať se později narodí kluk, nebo holka. Proto mají třeba kluci bradavky, ač je prakticky ke kojení nejspíš nikdy nevyužijí. V raných týdnech se zakládají prvotní nervové dráhy, a to i v oblasti budoucích pohlavních orgánů. U některých žen se tyto dráhy vyvinou lépe, u jiných hůře. U některých (a těch je většina) směrem k větší citlivosti na poštěváčku. Ten je vlastně také artefakt, vývojová zdrobnělina pyje, která – zdá se – nemá jiný smysl než právě umožnit vyvrcholení. To je rozdíl od penisu, kde by se přece jen ještě nějaké funkce našly. Člověk však není vývojově první druh, jehož samice jsou schopny orgasmu. Samozřejmě je poměrně těžké zjistit, zda skutečně třeba kráva prožívá vyvrcholení, ale není to tak obtížné u blízkých příbuzných – opic a lidoopů. U makaků a šimpanzů jsou samice stimulovány příjemnými pocity z dráždění poštěváčku k tomu, aby kopulovaly s více partnery, dokud nedosáhnou orgasmu (mám pocit, že tato motivace by u mnoha lidských párů ženám neprošla, ale můžete to, dámy, zkusit, třeba partnera přesvědčíte!). Nicméně samci si potom nejsou jisti, který potomek je jejich, a nechají přežít všechny. To je rozdílné u některých menších opic, například u velmi krásných langurů, kde samci zabíjejí až 30 % narozených potomků. Usmrcují samozřejmě ty, s jejichž matkami se pářil jiný samec. Samice langurů ale orgasmus neprožívají a obvykle se v plodném období páří vždy jen s jedním samcem. U lidí by pak evoluce mohla vést naopak k tomu, že by právě orgasmus byl odměnou za setrvání v páru. Mnoho žen je totiž lépe schopno prožívat vyvrcholení s tím mužem, ke kterému cítí emoční vazbu a kterého lépe znají. Jenomže – plno žen to má zcela naopak a lépe se vzruší s novým partnerem. A aby to nebylo jednoduché, známe orgasmy dva, klitoridální a vaginální. Obvykle ženy v jednom životním údobí dosahují jen jednoho, některé ale „umí“ oba. Každý přitom představuje jiný prožitek. Takže asi nejblíže pravdě bude - podle odborného serveru www.sexualne.cz - současné tvrzení doktorky Lloydové (The Case of the Female Orgasm, 2005), že ženy mají orgasmus „prostě pro radost“. A tak si lze jen přát, aby co nejvíce paní, slečen a dívek mělo dost odvahy k hledání toho, co je vzrušuje, aby se naučily experimentovat nejen prsty, ale třeba i sprchou, vibrátorem nebo jinou pomůckou, tak, jak to potřebují. Aby měly dost trpělivé partnery (nebo partnerky), kteří jim v tom hledání a nalézání budou pomáhat. Vždyť ta sdílená radost je potom odměnou i pro ně!