Sacharidy jsou jedním z hlavních dodavatelů energie. Ačkoliv v 1 g sacharidů je obsaženo prakticky stejné množství energie jako v 1 g bílkovin, to je 17 kJ, vzhledem k jejich mnohem vyššímu poměrnému zastoupení ve stravě přispívají zejména jednoduché cukry velkou měrou k tvorbě obezity.

Percentuálně by sacharidy měly při hubnutí zaujímat okolo 40-50% energetické hodnoty, což představuje 120 – 150 g sacharidů při příjmu okolo 5 000 kJ. Ještě v době poměrně nedávné jsme slýchali ze všech stran doporučení zvýšit spotřebu komplexních sacharidů, konkrétně tedy těstovin, rýže, brambor, pečiva a dalších obilovin. Tato snaha vycházela z logického předpokladu, že pokud chceme snížit spotřebu tuků, musíme je nahradit něčím jiným a sacharidy se zdály být tím nejvhodnějším náhradníkem.

Postupně ovšem praxe začala odhalovat nové skutečnosti a je jisté, že při výběru sacharidů budeme muset brát v úvahu jejich glykemický index (podrobněji na www.STOB.cz), tedy schopnost ovlivňovat hladinu krevního cukru. Bylo zjištěno, že některé sacharidy zvyšují hladinu krevního cukru (glykemie) více, jiné méně. Dřívější klasifikace sacharidů na „cukry jednoduché – rychlé“ a „sacharidy pomalé komplexní“ není v souladu s glykemickým indexem potravin. Problém zůstává stejný.

Čím prudčeji stoupá po požití potravy hladina cukru v krvi – (zvýší se glykémie), tím je to pro hubnutí nevýhodnější. Vyplavuje se hormon inzulin, který podporuje ukládání tuku v organismu. Nadměrný pokles hladiny cukru v krvi způsobuje hypoglykémii, která je doprovázena nepříjemnými pocity podrážděnosti, nervozity, pocity hladu a vede k další konzumaci většinou sladkého, které nás sice těchto nepříjemných pocitů zbaví, ale opět rozhoupe výkyvy cukru v krvi.

Dříve se tedy brala pro ovlivnění hladiny cukru v krvi v úvahu mimo jiné složitost molekuly. Za „rychlé cukry“ byly brány ty, co měly jednoduchou molekulu (cukr do kávy) a zvyšovaly údajně hladinu cukru v krvi rychleji než pomalé cukry, kam byly řazeny sacharidy (obiloviny, brambory, rýže), jejichž složená molekula musela být při trávení chemicky rozložena na cukr jednoduchý.

Glykemický index potravin však není podmíněn složitostí molekuly sacharidu. Měřením bylo zjištěno, že některé sacharidy zvyšují hladinu krevního cukru více, jiné méně. A bohužel např.brambory i rýže mají vyšší glykemický index. Důležitou roli hraje technologie výroby, eventuálně vaření. Např. nižší GI mají brambory vařené než brambory pečené v troubě.

Glykemický index dané potraviny snižuje vláknina, proto je vhodnější jíst například pečivo celozrnné než bílé. Většinou se vychází z hodnoty glykemického indexu glukózy, která má hodnotu 100. Hodnoty se zjišťují experimentálně. Čím vyšší hodnotu glykemického indexu potravina má, tím více se po jejím požití rozhoupe hladina cukru v krvi, a tím hůře pro hubnutí. Začne se vyplavovat inzulin a nastartují všechna negativa výše uvedená. Lze tedy říci, že pokud budou 2 lidé držet dietu o stejné energetické hodnotě, je pravděpodobné, že zhubne více ten, který bude jíst potraviny s převážně nižším glykemickým indexem.

Kromě bílkovin, sacharidů a tuků je nezbytné přijímat též vitaminy, minerály a především vlákninu, která je při hubnutí významným pomocníkem.

Podrobné tabulky uvádějící přehled nejen energetických hodnot potravin, ale i složení potravin, dále množství vlákniny, cholesterolu a přehled vitaminů najdete např. v knize Obezita je realita nebo v brožuře Energetické hodnoty potravin (objednat si je můžete na www.STOB.cz).