Voda je rozpouštědlem mnoha látek, je nosičem minerálů, stopových prvků a řady dalších elementů. Lidské tělo potřebuje vodu stále doplňovat,  vždyť denně ve formě moči vyloučíme 1 - 1,5 litru, pocením ztrácíme až 600 ml vody, samotné metabolické procesy v těle spotřebují pro svou činnost až 300 ml. Dostatečný příjem tekutin brání přehřátí organismu. Průměrně potřebuje naše tělo až 2,5 litru tekutin denně, v extrémních letních podmínkách více - až 4 litry, zvláště  při vysokých teplotách, pobytu na slunci, při sportu a fyzické námaze. Při ztrátách vody dochází k úbytku minerálů: spolu s potem odchází hlavně sodík (proto je pot slaný), močí se vylučuje především draslík.

Následkem nedostatku tekutin může být stav únavy, snížení výkonnosti, či zdravotní problémy (třeba bolest hlavy, zácpa). Dlouhodobě mohou vzniknout potíže s ledvinami, vznik močových kamenů, časté infekce močových cest, ale i kardiovaskulárních chorob. Zvyšuje se viskozita krve, což vede k většímu riziku vzniku trombózy. Dokonce se předpokládá, že na řadu tzv. civilizačních chorob (kardiovaskulárních, zažívacího systému), které vznikají důsledkem špatné životosprávy, má vliv i trvalá, byť mírná, dehydratace organismu. Se stavem dehydratace se nejhůře vyrovnávají děti, starší lidé, chronicky nemocní a lidé ve velké fyzické nebo psychické zátěži.

Jak správně dodržovat pitný režim:

1.   Kávu nebo silný černý čaj rozhodně nepít, protože ve svém působení organismus odvodňují a pro obsah kofeinu nejsou také vhodné.

2.   Podobně nevhodné jsou alkoholické nápoje. Proto se výrobci snaží uvádět na trh například nealkoholická piva. Ta mají u nás dlouhou tradici a jsou pro pitný režim velmi vhodná. Nealkoholické pivo si zachovává všechny pozitivní vlastnosti: vysoký obsah vody (92%), obsah sacharidů, vitaminů (zejména vitaminy skupiny B), biogenních prvků, iontů, látek podporujících trávení a diurézu. Lze doporučit do pitného režimu nejen pro automobilisty, cyklisty, při sportovních aktivitách nebo zvýšené psychické či  fyzické činnosti.

3.   Nedoporučují se sladké limonády, které obsahují jednoduché cukry a zbytečně zvyšují energetický příjem, což může mít vliv na zvyšování hmotnosti.

4.    Koncentrované ovocné džusy bývají často také s obsahem cukru, ale obsahují vitamíny, minerální látky a někdy i vlákninu. Je dobré je pít ředěné vodou (nejlépe 1 díl džusu ku 2 až 3 dílům vody), ředěním také snížíme působení ovocných kyselin. Cukru mohou obsahovat poměrně vysoké množství, až 10 g na 100 ml,  tedy na jeden litr 100 až 120 g cukru. Tím se mění charakter nápoje a nelze ho počítat do celkového přísunu tekutin. Ovocné kyseliny navíc zvyšují kyselost v zažívacím ústrojí a mohou způsobovat poruchy trávení. Sladká chuť jen zvyšuje pocit žízně.

5.  Vhodné jsou zejména ovocné, zelené nebo slabé bylinkové čaje.

6.   Nápoje uměle sycené kysličníkem uhličitým mohou při časté konzumaci vést k pocitu nadýmání a z toho důvodu i k falešné ztrátě pocitu žízně, i když přísun tekutin není dostatečný.

7.   Nejvhodnější pro doplnění tekutin je voda, zejména přírodní minerální voda, která dodá tělu i potřebné prvky jako jsou právě sodík a hořčík. Minerální vody stačí denně vypít 1 - 1,5 l, zbytek může být voda stolní nebo jiné nápoje. Doporučuje se minerální vody střídat kvůli jejich různému obsah minerálů a měly by tvořit jen jednu třetinu přijímaných tekutin.