Žena při "těhotenství naoko" nedostane menstruaci, cítí napětí v prsou, nechutenství i obvyklé nevolnosti. Také její těhotenský test bývá pozitivní. A přece je všechno jinak než by u nastávající maminky mělo být.

Oplodněné vajíčko by mělo plynule putovat do dutiny děložní, ale ono se uhnízdí ve vejcovodu, případně na povrchu vaječníku nebo v dutině břišní. Někdy zatoulaný zárodek spontánně odumře, leckdy aniž to žena postřehne. V horším případě se však vyvíjí a roste. A to v prostředí, které mu nemůže nabídnout dostatečný prostor ani výživu.  Po pěti až sedmi týdnech od vynechání menstruace někdy proto dochází k „potratu z vejcovodu“, při němž může žena krvácet, ale i pociťovat prudké bolesti v podbřišku. Velice nebezpečná situace také nastane, když vejcovod pod náporem vajíčka praskne. I tato akutní příhoda břišní vyžaduje okamžitý zásah lékaře.

V minulosti čekala pacientku v podobné situaci nejčastěji klasická operace, dnes existují však i jiné možnosti. Snahou je zanechat vejcovody, aby mohla žena příště otěhotnět. Celou řadu mimoděložních těhotenství lze řešit laparoskopicky. Zmíněný zákrok je sice finančně náročnější a pro operatéra i jeho tým může být i technicky obtížnější, zato však přináší pacientkám řadu výhod. Provádí se totiž bez většího řezu za pomocí vnitřní kamery zavedené do břišní dutiny. Ne nadarmo se o laparoskopii někdy mluví jako o chirurgii klíčovou dírkou. Na rozdíl od klasické operace se rány hojí rychleji a zůstávají po nich minimální jizvy. Pacientka může jít z nemocnice dřív domů, zkracuje se i doba její rekonvalescence a pracovní neschopnosti.

Mimoděložní těhotenství nijak nesouvisí s věkem – může potkat mladou dívku i zralou ženu. Nejčastěji však postihuje pacientky, které mají nějakým způsobem poškozené vejcovody, ať už trpí opakovanými záněty, a nebo se u nich vyskytne některý z vrozených defektů.  Větší riziko hrozí také ženám, které mají klasické nitroděložní tělísko. A rovněž těm, které podstoupily umělé oplodnění. Souviset může ale také s onemocněním děložní sliznice, tak zvanou endometriózou. Obzvlášť pokud se chorobná ložiska vyskytují ve vejcovodech. V některých případech může mimoděložní těhotenství způsobit i nedostatek mikroskopických řasinek, které posouvají vajíčko z vejcovodu do dělohy.

Zabránit mimoděložnímu těhotenství předem bohužel nemůžeme. Určitě se ale nevyplácí „čekat až jak se to vyvine“. Podle slov lékaře by žena, která nedostane menstruaci, měla do čtrnácti dnů kontaktovat svého gynekologa. Ten pomocí ultrazvuku zjistí, zda je těhotenství na správném místě. Pokud není, upřesňující odpověď mu může dát také odběr krve. Z odebraného vzorku je totiž možné zjistit hladinu těhotenského hormonu, která bývá u mimoděložního těhotenství nižší než u toho klasického. Řešit vzniklou situaci v klidu je příjemnější nejen pro lékaře, ale i pro pacientku. Jestliže žena nechá situaci příliš „uzrát“, pak riskuje nejen problémy s dalším otěhotněním, ale někdy doslova i život.