Kdo radí v oblasti výživy

- Zdraví autor: red

Pravdou je, že v dnešní době může radit v oblasti výživy každý. A je na nás, abychom si uvědomili, že ne všechny informace mohou být důvěryhodné a pravdivé.

1. Do první skupiny patří lidé bez jakéhokoli vzdělání v oblasti výživy, často z řad mediálně známých osobností, jako jsou herci nebo zpěváci. I v rámci této skupiny od sebe musíme odlišit na jednu stranu osobnosti radící z pohledu laiků a v médiích prezentující vlastní zkušenosti, a ty, kteří se staví do role pseudoodborníků bez hlubšího ověření informací.

2. Druhou skupinu tvoří osoby, které mají určité vzdělání v oblasti výživy, ale nejedná se o studium kvalifikační. Takovéto vzdělání je možné získat formou kurzů a seminářů,  absolventy ale neopravňuje k vykonávání profese nutričních terapeutů nebo nutričních asistentů. Lidé patřící do této skupiny přesto mohou radit díky zavedení tzv. volné živnosti. Současné znění Živnostenského zákona (č. 455/1991) totiž umožňuje zřídit si živnostenský list např. na „Poradenskou a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“ a v jejím rámci – dokonce bez jakéhokoli vzdělání, seminářů a kurzů! – poskytovat výživové poradenství jak zdravým, tak nemocným. Toto „hraní“ na odborníky přitom může lidem spíše uškodit než pomoci.

3.  Třetí skupinou jsou lidé, kteří za sebou mají kvalifikační studium v oboru výživy. V první řadě se jedná o nutriční terapeuty, tedy ty, kteří mají vystudován specializovaný obor na vyšší odborné nebo vysoké škole.  Na pracovním trhu je pro nutriční terapeutky výhodou, pokud získaly osvědčení k samostatnému výkonu činnosti, tedy jsou registrovány. Tato registrace je totiž podmíněna celoživotním vzděláváním a dává klientovi jistotu, že se nutriční terapeut stále vzdělává. Studenty čtyřletého maturitního studia se stejným zaměřením pak najdete zpravidla v roli nutričních asistentů, pracujících pod odborným dohledem.

4. Poslední skupinou jsou asistenti ochrany a podpory veřejného zdraví, jejichž studium není zaměřeno na výživu osob se zdravotnímu riziky, problémy či přímo nemocných, ale získávají znalosti v oblasti výživových potřeb populačních skupin a jejich doménou je oblast hygieny a epidemiologie výživy.

Ve výživě existuje mnoho směrů, z nichž některé patří do alternativní oblasti. Každý specialista na zdravou výživu by ale měl svým klientům doporučovat systematické změny zahrnující dodržování pestré a vyvážené stravy a zařazení pohybu do každodenního rozvrhu. Rady by se určitě neměly týkat pouze jedné vytržené oblasti výživy, ale měly by brát v úvahu kontext celodenního jídelníčku a životní styl jednotlivce, včetně souvisejících okolností (užívané léky, aktuální zdravotní stav i zdravotní rizika). V případě, že je cílem klienta zhubnout, nutriční specialista by mu měl jistě doporučit pomalé hubnutí (maximálně 4 kg za měsíc) a pokud jsou součástí jídelníčku i některé doplňky (nápoje, tablety), měly by být využívány skutečně pouze k doplněné vyvážené a pestré stravy.