Psychopatie. Slovo, které zní jako z hororu, ale označuje reálnou poruchu osobnosti, se kterou se někteří lidé rodí – a jiní ji získají během života. Nejde o oficiální diagnózu v lékařském smyslu, odborníci mluví spíš o antisociální poruše osobnosti (ASPD). Ta se projevuje chladnokrevností, nedostatkem empatie a neschopností cítit vinu. Takový člověk ví, co dělá, rozumí důsledkům svých činů, ale necítí potřebu je litovat. Podle psychiatrických příruček jde o celoživotní stav, který ovlivňuje způsob myšlení, chování i vztahy s ostatními. Lidé s touto poruchou často působí charismaticky, přesvědčivě a sebevědomě, ale za fasádou se skrývá manipulátor, který se řídí jediným pravidlem – všechno pro sebe.

Když se sestra topí a bratr se jen dívá

Jedním z lidí, kteří o svém životě s touto poruchou mluví otevřeně, je Belgičan Loic De Marie. V rozhovoru pro kanál People Are Deep popsal moment z dětství, kdy se jeho malá sestra topila v bazénu. On se prý jen díval. Necítil paniku, ne strach, srdce mu ani nezrychlilo. Jen stál a pozoroval, co se děje, dokud si nepomyslel, že by možná měl něco udělat. Nakonec jí podal plastovou hračku, kterou se chytila a dostala k žebříku. Když na něj matka křičela, proč neskočil do vody, odpověděl prostě: „Měl jsem čisté oblečení.“

Podle něj to byl první náznak, že něco není v pořádku. Absence úzkosti i ve vypjaté situaci je totiž jedním z jasných znaků antisociální poruchy osobnosti. Jiní lidé s podobnou diagnózou potvrzují, že jejich prožívání emocí je mělčí – dokážou cítit radost, vztek nebo frustraci, ale ne lítost, vinu ani empatii.

Sériový vrah Ted Bundyzdroj: Profimedia.cz

Jak poznat psychopata a co s ním

Psychopat často porušuje společenské normy, nedodržuje zákony, ubližuje druhým a necítí výčitky. Umí skvěle lhát, manipulovat a přetvařovat se, protože přesně ví, co chce a jak to získat. Nebere ohled na bezpečnost svou ani cizí, vyhýbá se odpovědnosti, snadno se rozčílí a bývá impulzivní. Tyto projevy se objevují už v dospívání, ale diagnózu lze potvrdit až po osmnáctém roce života.

Psychopatie nevzniká jen tak z ničeho. Odborníci se shodují, že hraje roli dědičnost i prostředí. Dítě, které zažilo zanedbávání, týrání nebo vyrůstalo v rodině s podobnou poruchou, má mnohem vyšší riziko. Výzkumy ukazují, že přibližně pětina lidí s ASPD má blízkého příbuzného se stejnou diagnózou. Léčba je složitá a úspěšnost bývá omezená. Psychoterapie může pomoci kontrolovat impulzivitu a agresi, někdy se nasazují antidepresiva, antipsychotika nebo léky proti záchvatům. Pokud se však člověk necítí nemocný – a většina psychopatů si problém nepřipouští – bývá ochota k léčbě mizivá.

Charles Mansonzdroj: Profimedia.cz

Psychopat nebo sociopat? A kdo z nich je nebezpečnější?

Oba pojmy označují podobný typ poruchy, rozdíl je hlavně v projevech. Psychopat bývá klidný, promyšlený a nejedná z emocí. Dokáže si nasadit masku normálnosti, působit kultivovaně a šarmantně – dokud z něj nespadne. Sociopat je impulzivnější, výbušnější, často páchá trestnou činnost a jeho násilí bývá nepředvídatelné. Psychopat si své činy plánuje, sociopat jedná zkratovitě.

Zatímco většina lidí s antisociální poruchou nikdy nespáchá vraždu, historie zná extrémní případy, kdy se tyto rysy projevily naplno. Mezi známé osobnosti, které psychiatři zpětně označují za možné psychopaty, patří například diktátor Adolf Hitler, sériový vrah Ted Bundy nebo šarmantní podvodník Charles Manson. K ikonickým fiktivním postavám, které přesně vystihují psychopatickou osobnost, patří Joker v podání Heatha Ledgera z filmu Temný rytíř. Je chladný, výřečný, bezcitný a miluje chaos. Nepůsobí šíleně v klasickém smyslu – jeho činy jsou promyšlené, plné cynického humoru a kruté logiky. V Ledgrově pojetí je Joker učebnicovým psychopatem, který rozumí lidem dokonale, ale necítí s nimi vůbec nic.

Psychopatie tedy není synonymem pro vraha. Je to spíš chladná kalkulace a neschopnost vnímat svět lidsky. A právě to z ní dělá tak fascinující – i děsivý – fenomén.