Německo

Advent se teprve blíží, ulice se pomalu rozzáří světýlky a většina z nás už si představuje první hrnek svařeného vína. Jenže pro obyvatele německého městečka Overath přichází studená sprcha ještě před začátkem sváteční sezóny. Vánoční trhy, které se tu každoročně konaly kolem kostela sv. Valburgy, letos nebudou. A důvodem nejsou ani mrazy, ani počasí – ale peníze.

Kvůli filmu rozpoutají revoluci, ale kvůli plynovým komorám ne. Touto větou charakterizoval filmový producent Erich Pommer atmosféru v poválečném Německu a poprask a skandál, které před 73 lety vyvolal film Hříšnice (Die Sünderin).

Oliver Noelting jezdí nejraději na skateboardu nebo kole, je vegetarián a oblečení, nábytek a techniku kupuje většinou použité. I s partnerkou a dvěma malými dcerami si zachovává 34letý muž z Hannoveru svůj extrémně skromný životní styl ze studentských časů. Proč se tak omezuje? ptá se agentura DPA.

Před 209 lety byl v bitvě u Göhrde nedaleko Lüneburgu těžce zraněn pruský voják August Renz. Teprve tehdy vyšlo najevo, že šlo o dívku Eleonore Prochaskovou, která se jako dobrovolnice zapojila pod falešným jménem do bojů proti Napoleonovi. „Postupimská Johanka z Arku“ se pak stala hrdinným symbolem vlastenců, nacionalistů, válečníků, komunistů i feministek.

Recept na lásku je snadný, alespoň podle Mnichovanů. Stačí zajít na ústřední Mariánské náměstí, na jehož okraji před budovou Staré radnice stojí socha Julie Kapuletové. Kdo této hrdince milostné tragédie Williama Shakespeara sáhne na ňadro, má štěstí v lásce jisté. Pokud by někdo pochyboval, může ještě Julii vložit do náruče květinu, úspěch je pak podle místní pověry zaručen. Městská radní Marie Burneleitová však poukazuje na to, že v rámci genderové vyváženosti by v zájmu žen stálo za to umístit vedle sochu s penisem.

Ještě před pár desítkami let to byla nemoc, kvůli níž její nositelé zpravidla nepřežili svá dětská léta. Hemofilie v době méně kvalitní lékařské péče měnila lehký úraz v boj o život, který mohl skončit tragicky. A někdy člověka zabila "prakticky bez příčiny". Choroba, jíž se někdy také říká královská, navíc krutě zasáhla i nejvyšší kruhy šlechty a zamíchala politikou.

Proč zrovna Německo rozbouřila diskuze o nechtěném mateřství? Jsou ženy, které své děti sice milují ale kdyby si mohly znovu vybrat, tak by je neměly, opravdu krkavčími matkami? 

Němka Ingeborg Syllmová-Rapoportová nemohla v roce 1938 obhájit svou doktorskou (disertační) práci kvůli svému židovskému původu. Ve svých 102 letech se jí to povedlo a zároveň se stala nejstarší držitelkou doktorátu v Německu.