děti

Zase ho nachytáte, jak má prstík tam, kde by být neměl  a ještě ten výraz, jako by šlo o neškodnou zábavu! Šťourání v nose je zkrátka oblíbená "kratochvíle“ mnoha dětí. A přiznejme si, že někteří dospělí na tom nejsou o moc lépe. Proč to děti dělají tak rády a jak z toho neudělat zlozvyk, který přetrvá až do dospělosti?

Na první pohled je milý, pozorný, rozumí vašemu dítěti lépe než kdokoli jiný. Sype komplimenty, je k dispozici kdykoli a často vám připadá jako výjimečný člověk. Jenže za laskavými slovy a ochotou se může skrývat manipulace, jejímž cílem je jedno jediné: připravit dítě na zneužití.

Mnoho rodičů se ptá: mají děti doma pomáhat? A jak moc je to vlastně potřeba? Moderní vývojová psychologie (i konkrétní studie) potvrzují, že zapojení dětí do domácích úkolů není jen praktické, ale rozvíjí kognitivní schopnosti, sebedůvěru i smysl pro zodpovědnost.

Přestali jsme děti vychovávat a začali je uspokojovat. V době, kdy se očekává, že dítě dostane všechno dřív, než si o to řekne, přichází otázka: Opravdu to pomáhá? Zní to jako důkaz lásky, zajistit potomkovi zázemí, aby jednou nemusel „řešit bydlení“. Ale co když tím dítěti spíše bereme, než dáváme?

Člověk by si myslel, že ve zralejším věku už se nenecháme snadno nachytat na očividné triky. Petra je důkazem, že opak může být pravdou, protože lidská vynalézavost nezná věkovou hranici.

Celý život o nás pečovali s láskou, ale často i s přísností a pevnými pravidly. Jenže ve chvíli, kdy jim svěříme jejich první vnouče, jako bychom je nepoznávali. Z mámy je najednou cukrová víla, z táty kouzelný dědeček. Co se změnilo a proč to některé dospělé děti tak trochu štve?

Léto se blíží velkou rychlostí a s ním i každoroční otázka, jak zařídit, aby prázdniny nebyly jen o koukání do mobilu nebo nudném vysedávání doma? Možností je spousta, ale jedna z těch, které mají opravdu smysl, je příměstský tábor s plaváním.

Měly by mateřské školy mít za povinnost přijímat děti již od dvou let? Složitá otázka, která by si zasloužila seriózní diskuzi podloženou tvrdými daty a aktuálními odbornými výzkumy. Přesto nejnovější společenskou bouři kolem školek a malých dětí ovládly hlavně křik a emoce odpůrců postavené na osobních domněnkách, pocitech a zašlé představě o tom, jak má svět a rodina fungovat.