Před jedenaosmdesáti lety zakázali v USA prodej krájeného chleba. Dlouhého trvání ale toto opatření nemělo.

Prvního prosince 1955 odmítla Afroameričanka Rosa Parksová uvolnit v autobuse místo bělochovi. Její „ne“ se zapsalo do dějin jako přelomový krok v boji za práva černochů.

Důvodů, proč vstoupit do armády, je jistě mnoho. Malému děvčátku týdenní služba u vojenského námořnictva dokonce zachránila život.

Tradiční korzet byl pro bohémskou vymetačku večírků příliš těsný a příliš nápadný. Narychlo proto navrhla náhradní řešení, které se ukázalo jako geniální: Patent na podprsenku získala před 109 lety.

Asi už nezjistíme, koho jako prvního napadlo ušít boty s vysokým podpatkem, nicméně průkopnicí v tomto směru byla Kateřina Medicejská, která si před 490 lety nazula tento módní výstřelek na své svatbě s budoucím francouzským králem.

Vytvořit působivé fotografie a zároveň se stát živoucími reportérskými legendami dokázal ve 20. století málokterý muž a vlastně jen jedna žena. Dosáhl toho nepochybně například Robert Capa, James Nachtwey, Nick Út – a Margaret Bourkeová-Whiteová, zřejmě nejslavnější fotoreportérka 20. století.

Byla jednou z nejslavnějších filmových hereček první republiky. A jednou z nemnoha těch, které se po letech vrátily před kameru - ostatně hrála i ve vysokém věku. Zita Kabátová přišla na svět před 110 lety.

Helena Koželuhová-Procházková byla právničkou, brilantní komentátorkou a působila i v politice. Za třetí republiky se hlasitě zasazovala o udržení demokratických principů v Československu. Po komunistickém převratu se pak ocitla ve velkém nebezpečí a s rodinou musela rychle opustit republiku. Odchod z Československa, který se uskutečnil 29. února 1948, byl dramatický a bolestný. Emigrace však Heleně Koželuhové-Procházkové, neteři bratří Karla a Josefa Čapkových, pravděpodobně zachránila život.