Vztah mezi střevní mikroflórou a mozkem je zřejmě mnohem provázanější, než by se mohlo zdát. Vědci už prokázali, že úprava jídelníčku může například pomoci části pacientů s úzkostmi. Nedávná studie ukázala, že regulace a cílená výměna střevní mikrobioty může výrazně zlepšit symptomy autismu. 

Výsledky nové holandské studie naznačují, že polykání semene může snížit riziko opakovaných potratů. Mužští čtenáři ale ještě se šťastnou zprávou za partnerkami spěchat nemusí, zatím jde jen o první náznak příčinné souvislosti, kterou bude třeba lépe podložit. 

Pololežíte v zubařském křesle. Čelisti držíte nepřirozeně otevřené, aby do nich zubař dobře viděl. Dolní patro vám dráždí odsávačka. K dásni se blíží injekce a po ní bude následovat protivné bzučení zubní vrtačky nebo trhání zubů kleštěmi. Přijde vám taková představa děsivá natolik, že odkládáte návštěvu zubaře, co nejdéle je to možné? Možná jste tento strach zdědili po svých předcích.

Po celém světě se denně vypije odhadem více než dvě miliardy šálků kávy v jejích různých podobách. Podle nejnovějších studií se zdá, že její pravidelné pití snižuje úmrtnost. Jak je to možné, když byl nápoj dlouho podezřívaný naopak ze zvyšování rizika srdečních chorob?

Stárnutí je spojeno s řadou potíží včetně zhoršování mentálních schopností. Proto se experimentuje s různými myšlenkovými cvičeními, která by mohla zastavit nebo aspoň zpomalit zhoršování mentálních schopností s věkem. Mezi slibné techniky, které zvyšují schopnost udržení pozornosti, patří meditace.

Kurkuma se běžně používá v indické kuchyni, sáček žlutého prášku s obrázkem podobným kořeni zázvoru se možná vyskytuje i ve vaší kuchyni. Kromě využití v kuchyni se také používá v tradiční čínské medicíně. Jihokorejští vědci zjistili, že jeho protizánětlivé účinky lze použít i v tradiční medicíně – při léčbě rakoviny

Alkoholismus je významnou příčinou úmrtí napříč celým světem a je mimo jiné spojený se zanícením a poškozením nervové soustavy, které vede k závislosti. Vědecký tým z Chile se tak pokusil léčit alkoholismus pomocí kmenových buněk, jež mají naopak protizánětlivý vliv.

Jíst méně a zdravěji je oblíbená a také vědecky podložená instrukce doktorů a různých dietologických poradců. Jak je to ale s celkovým kalorickým příjmem a délkou života, skutečně nižší kalorický příjem prodlužuje život? Odpovědi vědci hledali u lemurů.