První zmínky o žilní trombóze spojené s delšími lety pocházejí již z 50. let minulého století. Později bylo provedeno několik průřezových studií na velkých světových letištích. Například se zjistilo, že na londýnském letišti Heathrow během 3 let zemřelo náhle po příletu 11 pacientů (z celkového počtu 61) v důsledku plicní embolie. Tento syndrom byl potvrzen i v rekreačních letoviscích USA. Zde výsledky šetření ukázaly, že ve dvou havajských nemocnicích cestovalo předtím letadlem 17 – 25% z celkového počtu pacientů hospitalizovaných s žilní trombózou nebo plicní embolií.  Tato data byla natolik závažná, že se vědci začali touto problematikou hlouběji zabývat a v roce 1988 byl popsán tzv. „Economy class syndrome“ – syndrom ekonomické třídy.

Žilní trombóza vzniká při cestě letadlem delší jak 5 hodin a to bez příznaku jakéhokoliv zánětu před cestou.  Příznaky se mohou projevit do dvou týdnů od ukončení cesty. Neomezuje se pouze na cestování letadlem, ale též na delší cesty autem nebo autobusem bez delších přestávek. Tělu se nedostává pohybu a zejména v dolních končetinách dochází k poklesu průtoku krve žilami.

Proč je nejrizikovější letadlo?

Při cestování v letadle působí několik faktorů, které mohou riziko žilní trombózy výrazně zvyšovat:

• Nižší obsah kyslíku v kabině a vysoká vlhkost vzduchu - vede k fyziologickému rozšíření průsvitu všech cév včetně žil na dolních končetinách a tím ke zpomalení proudu krve v žilním řečišti.

• Omezená konzumace tekutin, popřípadě konzumace alkoholických nápojů a kávy -  způsobuje zahuštění krve a tím se zvyšuje krevní srážlivost.

• V ekonomické třídě jsou sedačky pro cestující umístěny velmi blízko vedle sebe a navíc jsou konstruovány do tzv. bezpečnostní polohy -  neustále pokrčené dolní končetiny, což vede ke stlačení podkolenní žíly

• Pospávání vsedě vede k poklesu svalového napětí končetin a tím opětovně ke zpomalení žilního proudu.

Když se tyto popsané okolnosti spojí s některými rizikovými faktory žilní trombózy, která pacient již má, možnost výskytu žilní trombózy během cestování letadlem výrazně stoupá.

Jaké jsou rizikové faktory u cestujících?

• obezita a vysoký vzrůst
• kuřáctví
• prodělaná trombosa hlubokých žil v minulosti
• operace pánve a dolních končetin nebo úrazy proběhlé v nedávné době
• těhotenství
• ženy užívající antikoncepci nebo hormonální léčbu v době přechodu
• přítomnost křečových žil na končetinách, proběhlé povrchové záněty žil
• muži a ženy starší 65 let
• přítomnost poruchy krevní srážlivosti, tzv. trombofilie, kterou má cca 3 – 5% populace.

Tzv. trombofilie by se měla vždy vyšetřit u pacientů s trombózou a plicní embolií vzniklou před 40 rokem věku a dále pak u nejbližších pokrevních příbuzných pacientů, u kterých byla tato porucha již prokázána.

Příznaky žilní trombózy a embolie během cestování?

• bolest a teplo v dolní končetině
• pocit pálení kůže na končetině
• zarudnutí a otok kotníku nebo lýtka, popř. stehna
• náhlá bolest na hrudi a náhlý pocit nedostatku vzduchu (příznaky plicní embolie)

Tyto příznaky se mohou projevit již během cestování, ale mohou se vyskytnout i s odstupem, až za 10–14 dní po ukončení cesty. Při objevení se výše popsaných příznaků ihned vyhledejte lékaře, který zařídí další nezbytná vyšetření a popřípadě protisrážlivou léčbu. Návštěvu lékaře neodkládejte!

Jak snížit riziko cestovní trombózy?

• cvičení končetin během letu – vstávat každou hodinu a projít se cca na 5 minut, není-li chůze dovolena, pak alespoň cvičit ploskami (zvedání nohou nahoru a dolů a otáčení v kotnících) minimálně 20x za hodinu

• dostatečný příjem tekutin – častější pití minimálně 250 ml každé 2 hodiny, omezit na minimum příjem kávy a alkoholických nápojů (mají močopudný účinek a tím zvyšuji hustotu krve)

• neužívat léky na spaní a uklidnění – spánek snižuje svalové napětí v končetinách, což vede ke zpomalení krevního toku v žilách

• povolení si opasku popř. rozepnutí knoflíku u těsných kalhot – tím se sníží tlak v oblasti pánve a vyhneme se tak snížení krevního toku v pánevních žilách

• neužívat ponožky a podkolenky s těsnou škrtící gumou na horním okraji, popřípadě si zakoupit v prodejně zdravotních potřeb kompresní punčochy I. třídy, které napomáhají návratu žilní krve z končetin.

Cestující, kteří mají některé z výše popsaných rizikových faktorů, by měli před odletem kontaktovat svého lékaře a probrat s ním některá rizika. Lékař může doporučit kompresní punčochy II. třídy, nebo doporučí u těch nejrizikovějších osob injekce štěpeného, nízkomolekulárního heparinu. Která za cenu 250 Kč vysoce sníží rizika cestovní trombózy.

Pro více informací či rady od lékařů navštivte www.zilniporadna.cz.