Mnoho lidí si při bolesti na hrudi pomyslí: infarkt. Přesto však bolest na hrudi nemusí znamenat jen příznaky srdečních chorob.

Bolesti srdeční
Jednoznačně největší skupinou příčin, které vyvolávají bolest na hrudi, jsou příčiny kardiální neboli související se srdcem. Mezi nejčastější z nich pak patří angina pectoris a akutní infarkt myokardu, které se projevují zejména svíravou bolestí, pocitem nedostatku vzduchu a sevření na hrudi. Bolest pak vyzařuje do krku, dolní čelisti, levého ramene a hrudi, přičemž tento typ bolesti je nejčastěji vyvolán fyzickou či psychickou námahou. Pacientovi se většinou uleví po podání nitrátů, přesto je ale při podezření na infarkt nutné lékařské vyšetření. Dalšími srdečními příčinami jsou například aortální vada, prolaps mitrální chlopně a hypertrofická kardiomyopatie, nutno však podotknout, že v porovnání s anginou či infarktem se vyskytují pouze velmi zřídka.

Bolesti plicní
Další skupinou příčin bolestí jsou bolesti související s plícemi. Vyvolávající příčinou zde může být jak například zápal plic (pneumonie), tak například i plicní embolie, kdy se některá z plicních cév ucpe krevní sraženinou. Stejně tak poměrně kruté bolesti na hrudi vyvolávají záněty poplicnice a pneumotorax (nahromadění vzduchu či jiného plynu v hrudní dutině). Od kardiálních bolestí je lze odlišit až vyšetřením, zejména pak pomocí EKG a rentgenem hrudníku.

Bolesti zažívacího traktu
Protože se žaludek a část střev a dalších orgánů zažívacího traktu nachází „na hranicích“ mezi hrudníkem a břichem, může se jejich onemocnění projevit i bolestí na hrudi. Mezi nejčastější vyvolávající příčiny pak patří pálení žáhy, různá onemocnění jícnu, ale například i žaludeční vředy, zánět slinivky břišní, žlučníková kolika. Nezřídka se bolest vyskytuje také po přejedení. Přeplněný nebo nafouklý žaludek totiž může zhoršit kardiální anginu pectoris nebo i bolesti na hrudi vyvolat.

Jiné bolesti
Poslední skupinou bolestí je pak smíšená skupina příčin, kdy bolest pochází buď z poranění hrudníku (zlomená žebra, zhmožděné svaly), onemocnění žeber (zduření chrupavek horních žeber), z dráždění mezižeberních a míšních hrudních nervů (Bechtěreva choroba, výhřez meziobratlové ploténky), či kvůli různým infekčním onemocněním (pásový opar). Tato skupina je velice různorodá a při správném stanovení příčiny se člověk bez lékařského vyšetření neobejde.