Obecným problémem, který lyžování a někdy také bruslení provází, je totiž relativně vysoké procento úrazů. A to, co pro jiného může znamenat pouze několik dní rekonvalescence, může pro bechtěrevika vést k dalekosáhlým komplikacím.

Bechtěrevova choroba je chronické, celoživotní onemocnění. Jeho příznaky se tedy postupně vyvíjejí a nejsou v každé fázi nemoci stejné. Je častější u mužů než u žen, první příznaky se většinou objeví mezi 18 a 30 lety. Pacient s Bechtěrevovou chorobou má na počátku pouze neurčité příznaky, jako je únava, zvýšená teplota nebo noční pocení. Později se objevuje bolest v páteři a také ztuhlost, která je nejvýraznější ráno, po celonoční nehybnosti. Po rozcvičení ztuhlost i bolest ustupují. V průběhu mnoha let se ztuhlost páteře stupňuje, až se nakonec páteř může stát úplně rigidní bez možnosti sebemenšího pohybu (zdroj: www.revmaticke-nemoci.cz).

Již řada starších průzkumů a studií ukázala, že u bechtěreviků je mnohem častější poranění páteře, na mysli máme zejména zlomeniny. Proč tomu tak je, to si jistě odvodíte sami. U bechtěrevika je totiž páteř spojena zkostnatělými vazy a tím je porušena její biomechanika. Páteř má pak daleko menší schopnost absorbovat energii, která souvisí s každým poraněním, a i zdánlivě malý úraz vede ke vzniku zlomeniny. Není to až taková tragédie, lyžování si musí odpustit celá řada lidí, nejen bechtěrevici. Raději si na zimě zkuste najít něco hezkého. Vždyť i procházka v lese nebo v zasněžené krajině má svoje kouzlo. Stačí půlhodinka denně, tělo se protáhne a vy se budete cítit lépe. Kromě procházek nezapomínejte ani na svoje domácí aktivity. Cílem cvičení je protažení páteře a velkých kloubů, čímž podpoříte žádoucí rozsah pohybu. S cvičením vám jistě pomůže fyzioterapeut nebo i lékař. I v zimě zkuste plavání nebo cvičení ve vodě pod odborným vedením.