Pozor na omrzliny
Omrzliny hrozí na nekrytých částech těla, jako jsou prsty rukou a nohou, ušní lalůčky či nos. Tělo soustřeďuje krev a teplo k životně důležitým orgánům. Postupně ale prochládá i vnitřek těla. Člověk začne umrzat, když vnitřní teplota klesne pod 35 stupňů Celsia, zhruba dva stupně pod normál. V těle se zastaví enzymatické reakce, nezbytné pro jeho funkce. Bezprostřední příčinou smrti pak je srdeční zástava.

Umrznutí v mrazech hrozí nejen bezdomovcům
Ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz říká, že ohroženi jsou všichni lidé, kteří jsou déle venku nedostatečně oblečeni. Citlivější na mráz jsou senioři a děti.  Umrzajícímu je nejprve zima, pak už nic necítí, jen je unavený, chce spát. Není schopen vstát a jít, i když tím by se zahřál. Postižený se schoulí a v letargii umře.
 
Jak je to ve skutečnosti s bernardýnem a soudkem rumu
Nebezpečné je údajně i ohřívání se alkoholem. Když se člověk napije, zúží se mu cévy v oblasti břicha a rozšíří cévy povrchní. V chladném počasí naopak jsou povrchní cévy zúženy, chrání to před ztrátou tepla. "Kdyby vypil člověk soudek rumu, který mu přinese bernardýn, zmrzl by dříve, než kdyby bernardýna nepotkal. Teplo by nechránilo uvnitř, ale vyzářil by ho," dělí se o zajímavost primář Karel Nešpor z bohnické psychiatrické léčebny.

Ochrana před mrazem
Odborníci radí chránit se před mrazem teplým oblečením. Rodiče by měli dohlédnout, aby děti byly dostatečně oblečeny. Měli by dbát i na starší příbuzné. V mrazu se maže kůže krémy s olejem, nikoli s vodou, protože ta zmrzne a může pleť poškodit.  Nejlépe je použít speciální "cold weather" - prodávají se buď v běžné, nebo v super formě (do extrémního chladu).  Poslouží ale i domácí prostředek (olivový olej). Přechod z tepla do mrazu a naopak vede navíc k popraskávání drobných cévek, jež se pak v obličeji objeví jako nehezké "červené žilky" (a už nezmizí).

První pomoc
Omrzliny se nesmějí rychle ohřívat, začíná se chladnou vodou, která se postupně otepluje. Při lehčím podchlazení se doporučuje podávat sladký teplý nápoj. Postiženému je možné poskytnout teplo zvenčí - uložit ho do spacího pytle s někým, kdo má normální teplotu, ideálně by oba měli být nazí, aby se teplo rychleji předalo.  Při těžkém podchlazení se nesmí hýbat s končetinami pacienta ani ho nahřívat. Prudké ohřátí by mohlo způsobit zástavu srdce. Důležitá je ochrana před dalším únikem tepla, pod pacienta se dá izolační vrstva a tělo se jí rovněž překryje. Jakmile je to možné, měl by být převezen do nemocnice.