Jako osoby se špatným duševním zdraví lze označit 12 procent žen a pět procent mužů, kteří se pohybovali pod kritickou hranicí poloviny bodů. Průměrně muži dosahovali hodnoty 74, ženy 70 bodů.

Mediánové čili prostřední hodnoty se od průměru příliš nelišily, vyplývá z průzkumu zveřejněného na stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). V něm se zjišťovalo, jak se člověk cítil v posledních čtyřech týdnech. Zda byl například plný života, nebo pociťoval nervozitu, smutek, byl vyčerpaný a měl často špatnou náladu.

S věkem se duševní zdraví zhoršuje

S věkem se podle průzkumu duševní zdraví zhoršuje. Ve věku 15 až 44 let vykazuje zhruba 98 procent mužů a 92 procent žen skóre vyšší než 50 bodů, zhruba 60 procent mužů a 54 procent žen se pohybovalo dokonce nad hranicí 75 bodů. Ve věku 75 a více let překročilo padesátibodovou hranici jen 80 procent mužů a žen.

Co se týče všech duševních poruch, jejich celoživotní výskyt je u mužů i u žen stejný. Asi polovina mužů i žen někdy během svého života trpí nějakou duševní poruchou - v dětství třeba fobií, na opačném konci života například stařeckou demencí. Ženy podstatně více trpí depresemi a úzkostmi, muži jsou daleko víc závislí na návykových látkách a prezentují se různými poruchami chování, řekl  předseda Psychiatrické společnosti profesor Jiří Raboch.

V Evropské unii trpí duševními problémy 83 milionů lidí

Celosvětově se objevuje duševní porucha asi u 12 procent populace. Nějakým duševním problémem tedy trpí asi 450 milionů lidí, z toho 83 milionů v EU, doplnil Kebza.

Duševní zdraví je důležitou součástí celkového zdraví člověka. Vyjadřuje stav osobní pohody, který člověku umožňuje uplatnit a rozvinout své individuální schopnosti, pomoci mu přiměřeně zvládat každodenní životní zátěž a stres a rozvíjet vzájemně obohacující vztahy s druhými lidmi. Neznamená to tedy pouze, že člověk nemá duševní chorobu nebo poruchu. Podle odborníků kvalitní duševní zdraví nelze sloučit s nečestným jednáním, důležitá je mravní integrita a každodenní naplňování ctnosti.