Obecně může problém s chemikálií signalizovat zápach, pouštění barvy nebo velmi nízká cena. Zdravotní ústav proto doporučuje všechno nové oblečení před nošením vyprat. Loni kromě textilu hygienici speciálně kontrolovali také testovací studia, letos se zaměří na alergeny v potravinách, opalování krémy, jednorázové elektronické cigarety nebo olovo ve vodovodech škol.

„Rizikem z textilu, který nosíme přímo na těle, je to, že chemické látky mohou přecházet velice snadno i do potu a exponovat lidský organismus,“ vysvětlila Sosnovcová. Podle ní jsou chemikálie v textilu zátěží i pro životní prostředí. Například u jednoho trička vyrobeného v Turecku našli při kontrole olovo, jehož koncentrace se po vyprání sice výrazně snížila, látka se tak ale mohla dostat do vody a poškodit životní prostředí.

Hygienici ve druhé polovině loňského roku vybrali ke kontrole 108 vzorků textilu, například sportovního oblečení, ložního nebo spodního prádla, z nich 70 pro dospělé a 38 pro děti. Evropská komise v roce 2020 omezila používání 33 chemických látek, které jsou používané při výrobě textilu. Oblečení může obsahovat zbytky těchto chemikálií z výrobních procesů, barviv nebo potisku. Některé ze zakázaných látek mohou být karcinogenní, mít vliv na plodnost nebo vývoj dětského plodu nebo po proniknutí do kůže mohou poškozovat buňky. Mezi zakázané patří například právě olovo, kadmium, arzen, formaldehyd nebo takzvané ftaláty.

„Kontaminace nebudou tak masivní, aby nějakým způsobem ohrozily zdraví. Ale doporučením je rozhodně, když si přinesu jakýkoliv textilní výrobek, který přijde přímo na tělo, tak ho určitě vyprat,“ řekla odbornice na dotaz ČTK. Varující může být zápach, protože těkavé látky jsou cítit, nebo barva, která pouští, uvedla.

Problém může podle Sosnovcové naznačovat i cena, protože testování bezpečnosti výrobků před uvedením na trh a jejich shoda s evropskými regulacemi stojí výrobce velké finanční prostředky, které musí do ceny promítnout.

Podobně hygienici loni kontrolovali i bezpečnost inkoustů v tetovacích salonech a zařízeních poskytující permanentní make-up. Podle evropských nařízení musí být nově označené složením, šarží a dobou použitelnosti, měla by být také uvedená shoda s tímto nařízením Evropské komise. Zákazník také musí být předem informován o možných alergických reakcích.

„Dosud jsme se zaměřovali zejména na kontrolu dodržování hygieny a provozních řádů, například zda nejsou používány špinavé jehly ke vpichování inkoustů, zda je v provozovnách odpovídající čistota a podobně,“ uvedli hygienici v tiskové zprávě. Nově otestovali 49 vzorků inkoustů pro tetování a permanentní make-up, tři vzorky kontrolou neprošly a byly označeny jako nebezpečný výrobek.

Jeden obsahoval nadlimitní množství olova, dva kobaltu. U jednoho bylo množství překročeno až desetkrát, zdraví zákazníků ale podle odborníků ohroženo nebylo. „Výsledky nesplnily limity, ale nebyly nijak alarmující,“ doplnila Sosnovcová.

Odhaduje se, že nějakou formu tetování má asi 12 procent populace, mezi lidmi ve věku 18 až 35 let zhruba dvojnásobek. Zákazníci by si podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové měli ověřit, že pigmenty nemají prošlou expiraci, mají uvedené složení, a splňují tak podmínky nařízení Evropské komise.

Krajské hygienické stanice dostávají od hlavní hygieničky každý rok speciální témata, na která se mají při svých kontrolách zaměřit. V letošním roce jsou to například jednorázové elektronické cigarety, které patří spolu s parfémy a hračkami mezi letos nejčastěji zveřejňované nebezpečné výrobky. Odborníci také testují opalovací krémy, jestli jejich deklarovaná ochrana proti UVA a UVB záření odpovídá reálné. Zaměřují se také na informování spotřebitelů o alergenech nebo olovo ve vodovodech.