Každý rok vypijí lidé na celém světě kolem 1000 miliard litrů nealkoholických nápojů, z toho celých 40 % představuje právě čaj. Historie a původ čaje Historie čaje sahá až do pradávných časů. Legendy Dálného Východu, kde se kultura pití čajů zrodila, popisují kdy, jak a pro koho byl první čaj vyroben. Dle čínské legendy, tradice pití čaje začala roku 2 700 př. n. l. Legendární čínský císař Sen –Nung, který byl velmi vzdělaným mužem, a který se zajímal o medicínu a bylinky, pil vždy horkou vodu. Jednoho dne mu do konvice s vařící vodou spadlo pár lístků ze stromu, pod kterým seděl. Nikdo tehdy nevěděl, že to byl divoce rostoucí čajovník. Aroma vzniklého nápoje podnítilo císařovu zvědavost. Nápoj byl výjimečně chutný a osvěžující, a tak Sen-nung, nadšený z odvaru z listů čajovníku, nařídil pěstování čajovníku po celé Číně. K největšímu rozsahu konzumace čaje v Číně došlo v období dynastie Tang (618 – 906 př.n.l). Čaj začal být snadno dostupný a byl konzumován i pro samotný požitek z pití. Stejně jako výroba a zpracování čajových lístků měly pevná pravidla, tak i příprava a podávání čaje měly jasné postupy. V 17. století čaj začal být populární po celé Evropě a také v Amerických koloniích. Od koloniálního období měl čaj významnou roli v americké kultuře a ve zvycích. Ve 20. století Amerika přispěla do čajového průmyslu dvěmi zásadními vynálezy. V roce 1904 to bylo objevení ledového čaje a v roce 1908 pak uvedení jednotlivě baleného sáčkového čaje. Čajové oblasti Na světě existuje přes 30 zemí produkujících čaj. Čajovník pro výrobu zeleného čaje je převážně pěstován v Japonsku, Indonésii, Číně a Vietnamu, zatímco pro černý čaj je čajovník pěstován hlavně v Indii, Indonésii, Turecku, Keňi a na Srí Lance. Světová produkce černého čaje činí 1,8 milionů tun, což je o polovinu více než produkce zeleného čaje. Produkce je rozšířena po celém světě, ačkoliv nejvíce plantáží se nachází poblíž rovníku, kde se čajovníky sklízí po celý rok. Indie a Srí Lanka, Indonésie vyprodukují 70% z celkové světové produkce čaje. Základní dělení čajů a jejich výroba Nejjednodušší rozdělení čajů je na základě zpracování čajových lístků. Dle tohoto rozdělení rozlišujeme čaj zelený, bílý, žlutý, oolong a černý čaj. Nejdůležitějším aspektem dělení čajů z některých jmenovaných skupin je rozsah a stupeň fermentace (fermentace je přirozený proces - jedná se o oxidaci čajových lístků, kterou se mění jejich chemické složení). Zelené čaje jsou čaje nefermentované. Oxidační proces je hned na počátku zastaven tepelným ošetřením. Čajové lístky je možné zahřívat na kovové pánvi (tradiční čínská metoda) nebo párou (tradiční japonská metoda). Dle druhu čaje a produkční oblasti následuje proces svinování, tvarování, sušení, třídění a dosušování. Bílé čaje jsou čaje nefermentované. Jedná se o koncové listové pupeny. Dle velikosti a podílu lístků na rostlině jsou bílé čaje děleny do tří základních skupin: Zhen Yin, Pai Mu Tan Mee a Shou Mee. V poslední době pěstitelé začali produkovat nový typ bílého čaje zvaný Kung Mee. Tento typ čaje se pouze výjimečně vyskytuje na evropském trhu. Žluté čaje jsou polofermentované bílé čaje, kdy je oxidační proces zastaven v polovině fermentace. Čaj tak získá žlutou barvu. Tyto čaje jsou vzácnou a velmi drahou čínskou specialitou. Přesný výrobní postup je držen v tajnosti. Jako žluté čaje jsou často prodávané také čaje, které tento přívlastek získaly jako čaje císařské (žlutá je tradiční císařská barva). Dle naší klasifikace by byly spíše řazeny pod čaje zelené. Oolong (polozelené čaje) jsou částečně fermentované. Narušením čajových lístků započne proces oxidace, který je v určitý moment (záleží na třídě a produkční oblasti) přerušen prudkým zahřátím. Pao Chung je speciální, původně čínský čaj, který je jen lehce fermentovaný (zhruba 10%). Tento čaj tvoří jakousi mezitřídu mezi zelenými a polozelenými čaji. Častěji bývá tento čaj označován jako Oolong (z čínského „wu long – černý drak), méně často jako žlutozelený, zřídka jako modrý či modrozelený (podle odlesku lístků). Černé čaje jsou dokonale fermentované. Sklizené lístky se při konstantních teplotách (okolo 22° C) a vlhkosti nechávají zvadnout. Poté začíná proces oxidace (obvykle netrvá déle než 120 minut) podpořený narušením buněčné struktury lístků rolováním na specielních strojích. V konečné fázi jsou lístky sušeny a tříděny. Tento způsob zpracování čaje bývá označován jako ortodoxní.