Jako herečka začínala v Horáckém divadle v Jihlavě, kde se seznámila se svým pozdějším manželem Janem Skopečkem. Spolu odešli v roce 1948 do tehdejšího Městského oblastního divadla v Praze na Žižkově, jehož byli zákládajícími členy a které se později přeměnilo v Divadlo S. K. Neumanna, nyní Divadlo pod Palmovkou. Této scéně zůstala věrná po celý život. Její doménou byly zejména komické role, ve kterých dovedla se vzácným citem a pochopením vystihnout podstatu lidových postav. Zazářila však také v úlohách vážnějšího repertoáru. 

Dnešního pietního aktu se zúčastnili například herci Lubomír Lipský, Miriam Kantorková, Ladislav Trojan, Rudolf Jelínek, dramaturg Gustav Oplustil a kolegové z libeňské scény včetně bývalého a současného ředitele Petra Kracika a Michala Langa. 

"Je těžké se v několika obyčejných větách rozloučit s neobyčejným člověkem, kterého jsem obdivovala i pro jeho vzdělanost a přehled," řekla nad rakví herečka Kateřina Macháčková. Přiblížila osudy zesnulé, která se k divadlu dostala oklikou - nejprve začala studovat chemii. Připomněla i nelehké chvíle, kdy byla za války za účast v protinacistickém odboji zatčena a dva roky vězněna v Terezíně a pak v Drážďanech a v Lipsku. 

Tichánková se objevila i v řadě filmů (Touha, Vyšší princip, Procesí k panence, Hledá se táta!, Smrt si říká Engelchen, Zlatá reneta, Dým bramborové natě, Ať žijí duchové!, Anděl s ďáblem v těle), televizních inscenacích i seriálech (Hříšní lidé města pražského, Pan Tau, Byli jednou dva písaři, Chalupáři, Žena za pultem, Nemocnice na kraji města, Četnické humoresky, Hospoda, Kriminálka Anděl, Expozitura). V roce 2002 jí byla udělena Cena Thálie za celoživotní herecké mistrovství. 

Na dnešním pietním aktu zazněly tři slavné melodie - beatlesovské Yesterday, Largo z Dvořákovy Novosvětské a Solvejžina píseň Edwarda Griega. U katafalku s rakví byly kromě květin rodiny věnce nadace Život umělce a Intergramu, Herecké asociace a Divadla pod Palmovkou.