Hlavní příčina je vyšší počet emisí produkovaných při topení, ale také horší klimatické podmínky s častějšími inverzemi a tvorbou smogu. Situace by mohla být lepší na horách a na venkově, tam je ale oproti městu více domácností vytápěno pevnými palivy, a tak ve vesničkách v údolích je někdy vzduch v zimě horší než v menším městě mimo horské prostředí.

Kromě zevního prostředí se zhoršuje také vnitřní prostředí v domácnostech, opět zejména tam, kde se topí plynem nebo pevnými palivy. Při hoření pevných paliv je do ovzduší uvolňována celá řada zplodin. Kromě CO a NO2 jsou to i popílek, oxidy síry, organické sloučeniny, jako jsou formaldehyd, benzen, butadien a polycyklické aromatické sloučeniny, jako například benzopyren, které mají jak krátkodobé, tak i dlouhodobé škodlivé účinky na lidské zdraví.

Nejčastějším prokázaným důsledkem dlouhodobého topení a vaření na otevřeném ohni je například u žen v Číně chronická obstrukční plicní nemoc, která je jinak jasně spjata s kouřením cigaret. Také rakovina plic je u těchto žen častější, jako kdyby kouřily cigarety. U dětí z domácností, kde se topí pevnými palivy, jsou zase pozorovány častější infekce dýchacích cest.

V moderních domácnostech je většinou k vytápění a na vaření používána elektřina a ústřední topení, ale také plyn nebo topné oleje. Při topení zemním plynem se v špatně odvětraných místnostech, nejčastěji v koupelnách, může do vzduchu dostat nadměrné množství CO a může dojít k udušení. Je uvolňován také NO2, který je zdraví škodlivý. Jeho inhalace zhoršuje projevy astmatu, frekvenci a intenzitu kašle.

V bytech vytápěných ústředním topením je sice vzduch čistší, zato je tam ale mnohdy velmi sucho. To ale zase dráždí a vysušuje dýchací cesty. V opačném případě, při příliš vysoké vzdušné vlhkosti, a v teple jsou naopak příznivé podmínky pro růst plísní a roztočů. Více tak trpí i ekzematici, kde dochází ke zhoršení jak vlivem vyššího kontaktu s roztoči a plísněmi, tak nutností více se oblékat, někdy i potit, což opět kůži dráždí. Příznivý vliv slunce na pokožku je oblékáním také podstatně omezen.

Alarmující závěr: v době vytápění domácností uhlím došlo podle odborného serveru www.bez-alergie.cz v zimě 1952 v Londýně k tzv. „velkému londýnskému smogu“, který trval jeden týden a došlo během něj k tisícům úmrtí. Tato a podobné události potom vedly v řadě velkých měst ve vyspělých zemích k zákazu používání uhlí k vytápění domácností.

Topná sezona je prostě v našich končinách obdobím rizikovějším pro alergiky, ale i pro zdravé jedince. Pokuste se tak například smogu ve městech vyhnout častější návštěvou hor – bez topení uhlím ovšem...