Rekord v "nespaní" je 264 hodin, tedy přesně 11 dní. Vytvořil jej Randy Gartner z USA v roce 1961. Mnoho vědců se tenkrát divilo, že to na něm nezanechalo nějaké trvalé následky, které by se u drtivé většiny lidí vyskytly. Pozn.: Nedoporučuje se napodobovat. Zdraví ohrožující!

Laboratorní potkan vydržel nespat 28 dní, než uhynul. Smrt se vysvětluje nedostatkem chemickým přenašečů (mediátorů) v mozku. Orgán, který nejvíce trpí nedostatkem spánku, je právě mozek.

Studie v USA zjistila, že za posledních 100 let se snížila celková doba spánku o 1 hodinu. Studie v ČR za období 40 let (v letech 1960–2000) ukázala, že lidé spí čím dál méně a chodí spát čím dál později:  Celková doba spánku se zkrátila v průměru o 45 min (z 8 hodin 15 minut na 7,5 hodiny).  Počet lidí, kteří chodí spát až ve 22 hodin, se zvýšil o 50 % (ze 70 na 20 %).

Oddálení usnutí o 24 hodin je nenahraditelné. To znamená, že se po nepřiměřeně dlouhém bdělém stavu mohou objevit různé poruchy nervové nebo psychické povahy. Navíc výzkum prokázal, že po zcela probdělé noci je další večer nutkání jít spát tak veliké, že ani výrazná motivace nedonutí člověka neusnout. Např. dobrovolníkům byl slíben větší obnos peněz, pokud neusnou. Ze začátku se částka zvyšovala a úsilí těchto lidí se zvyšovalo také, nakonec ale podlehli nutkání spát tak jako tak.

Podle odborného serveru www.dobry-spanek.cz s nedostatkem spánku postupně klesá:
-  tzv. psychomotorický výkon (rychlost, pak přesnost),
-  nálada (úzkost, agresivita nebo deprese),
-   kognitivní výkon (neschopnost soustředit se),
-   a nakonec motorický výkon (pohyby).

Při dlouhodobém spaní kratším než 5 hodin stoupá 3násobně riziko srdeční příhody. Dlouhodobě kratší spánek vede k obezitě. U pacientů s epilepsií vede nedostatek spánku k provokaci epileptického záchvatu.