Netradiční spektákl však kromě mýtů a legend nabídne také příběh přesahující hranice všech zemí a kultur. Skrze koloběh života sester Rásy a Maji, ztělesnění dobra a zla, se divák tváří v tvář setká s aspekty dotýkajícími se samotného bytí; zrozením, láskou, tradicí, modlitbou a smrtí.

ŠIVOVO KOLO ŽIVOTA uvede pražské Divadlo ABC s datem premiéry 29. ledna 2012, jeho producentem je Felicius o.p.s. Mimořádnost představení je podtržena především spojením tradiční a současné indické hudby a tance, evropského a indického kulturního cítění doplněného o dynamickou filmovou projekci. Zárukou velkolepé taneční podívané je devatenáct choreografií předních domácích i zahraničních choreografů s šestnácti účinkujícími tanečníky a herci. Zárukou atraktivity i autenticity divadelních obrazů je režisér představení, Radim Špaček – sám velký znalec Indie a bollywoodské produkce.

Tanec jako způsob uctívání Boha

Předprodej vstupenek byl zahájen od 7. prosince 2011 v pokladně Divadla ABC a na www.vstupenkov.cz za cenu 290 Kč. Vstupenky zakoupené přes portál www.vstupenkov.cz jsou navíc s bonusem volného vstupu na ukázkovou hodinu bollywoodského tance s hlavní představitelkou a autorkou projektu Janou Hemelíkovou Baudisovou. Více informací o představení, jeho termínech a doprovodných akcích na www.sivovokolozivota.cz nebo na facebooku.

Tanečnice, herečka a choreografka Jana Hemelíková Baudisová ztvárnila v ŠIVOVĚ KOLE ŽIVOTA hlavní taneční roli Maji, mimo to je rovněž autorkou a scenáristkou tohoto projektu: „Tradiční indický tanec byl odedávna chápán jako způsob uctívání Boha. Původně se tančil v chrámech jako součást obřadů a rituálů, zprostředkovával široké veřejnosti bohatou indickou mytologii. Tanečníci svým tancem vypráví příběhy, jako výrazový prostředek používají zejména mudry (gesta dlaní a prstů), rytmické pohyby nohou a výraz obličeje. Právě tato jedinečnost indického tance se stala inspirací, která umožnila zrodu představení. Zúčastnění tanečníci a herci přiblíží mnohé rysy, zvyky, historii a kulturu země, jež je poprávu nazývána kolébkou moudrosti a jež se pro mnohé stala fascinující krajinou i u nás.“

zdroj: tisková zpráva

Příběh sester Rásy a Maji tvoří hlavní linii děje. Rása je ztělesněním dobra, v sanskrtu toto slovo znamená pocit estetického prožitku navozený uměleckým dílem, v původním významu pak mízu stromů či šťávu z plodů, jakožto základní esenci. Maja naopak symbolizuje iluze, klam či přelud ve smyslu lidského klamného vnímání světa. Do role Rásy byla obsazena tanečnice, choreografka a lektorka indického tance kathaku Anežka Hessová, v roli Maji se diváci mohou těšit na již zmíněnou autorku představení Janu Hemelíkovou Baudisovou.

Šiva neúnavně dohlíží na životní osudy

V představení vystupují také zahraniční umělci jako indický tanečník, choreograf a lektor Óm, který se představí v roli Dakshe, portugalský tanečník a choreograf s mezinárodní působností Vitor Tavares Mendes, jehož diváci spatří v roli Raviho nebo dramaturgyně, choreografka a tanečnice česko-nepálského původu Sangita Shresthová, která se objeví jako jedna ze dvou protagonistek v roli Šivy.

zdroj: tisková zpráva

Celé dění zastřešuje ústřední Bůh Šiva Natarádža, který neúnavně dohlíží na životní osudy všech postav. Šiva je uctíván jako král tance zejména v oblasti jižní Indie. Jeho tanec je symbolem jednoty a nikdy nekončícího rytmu vzniků a zániků. Je zobrazován uvnitř kruhu plamenů, které symbolizují vesmírné životní procesy. Při jeho božské tvořivé síle vše podléhá změnám a nabývá stále nových forem. Jen Bůh a jeho tanec zůstávají neměnné.

V ŠIVOVĚ KOLE ŽIVOTA se objevují indické tance, jakými jsou bollywood, bhangra , bhara tanátyam či již zmíněný kathak. Opírají se o původní taneční styly, bhara tanátyam je pak považován za jeden z nejstarších dochovaných tanečních stylů Indie. Ostatní zmíněné tance rovněž čerpají značnou měrou z moderních stylů, bhangra je dokonce označován jako indický pop.

Za režií představení a doprovodné filmové projekce stojí zkušený režisér Radim Špaček, známý především filmovou tvorbou (např. Ve svém bytě bydlím sám, Pouta, Jan Hus). Tentokrát se vydává do jiných oblastí, aby do tanečně-divadelního žánru vnesl nové osvěžující prvky vycházející z jeho dlouholetých uměleckých zkušeností. Navíc oblast indické kultury mu v žádném případě není neznámá; od roku 2003 se každoročně podílí na organizaci Festivalu bollywoodského filmu.